舌头有齿痕是什么原因

Organizace spojenych národ?
Emblém OSN
Vlajka OSN
Mapa ?lenskych stát? OSN
Zkratka	OSN
P?edch?dce	Spole?nost národ?
Zakladatel	Sovětsky svaz, Spojené státy americké, ?ínská republika, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Běloruská sovětská socialistická republika, Spojené království, Francie, Etiopie, Indie, Kanada, Jugoslávie, ?eskoslovensko, Austrálie, Novy Zéland, Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko, Belgie, Polsko, Norsko, ?ecko, Saúdská Arábie, Egypt, Irák, Syrie, Libanon, Turecko, írán, Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Dominikánská republika, Ekvádor, Salvador, Guatemala, Haiti, Honduras, Libérie, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Filipíny, Jihoafrická republika, Uruguay a Venezuela
Vznik	26. ?ervna 1945 – oficiálně 24. ?íjna 1945
Právní forma	mezivládní organizace
Sídlo	New York, USA, Vídeň, Rakousko, ?eneva, ?vycarsko, Nairobi, Keňa
Sou?adnice	40°45′0″ s. ?., 73°58′12″ z. d.
P?sobnost	celosvětově
ú?ední jazyk	angli?tina, arab?tina, ?ín?tina, francouz?tina, ru?tina, ?paněl?tina
?lenové	193 ?lenskych zemí
Generální tajemník	António Guterres (od roku 2017)
Zástupce generálního tajemníka	Amina J. Mohammed
Hlavní orgán	Rada bezpe?nosti, Valné shromá?dění
Ocenění	Peabodyho cena (1950) Nobelova cena za mír (2002) Sacharovova cena za svobodu my?lení (2003) Cena ?ty? svobod - Medaile svobody (2020)
Oficiální web	www.un.org
LEI	549300HYGYJKXU2J8X74
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

百度 　　1月23日，中国气象局党组书记、局长刘雅鸣主持召开党组中心组专题学习会议，传达学习党的十九届二中全会、十九届中央纪委二次全会精神，部署气象部门贯彻落实举措。

Organizace spojenych národ? (OSN) je mezinárodní organizace zalo?ená v roce 1945 s cílem mírového sou?ití stát? celého světa. Jejími ?leny je vět?ina mezinárodně uznanych stát? světa (vyjimku tvo?í nap?íklad Vatikán), k únoru 2025 měla 193 ?lenskych stát?. Je nástupcem Spole?nosti národ?.

Obecné informace

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Dějiny OSN.

Organizace spojenych národ? byla zalo?ena 24. ?íjna 1945 v San Franciscu (Spojené státy americké) na základě p?ijetí Charty Spojenych národ? 51 státy v?etně tehdej?ího ?eskoslovenska a vyznamné podpory Rockefellerova fondu. Ka?doro?ně se proto 24. ?íjen slaví jako Den Spojenych národ?. OSN nahradila Spole?nost národ?, která jako garant kolektivní bezpe?nosti a mírového ?e?ení konflikt? neobstála. První Valné shromá?dění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londyně.

Cílem OSN je udr?ování mezinárodního míru a bezpe?nosti, podpora p?átelskych vztah? mezi národy, rozvoj spolupráce p?i ?e?ení mezinárodních problém? a podpora lidskych práv a koordinace ?innosti jednotlivych stát?. ?lenství v OSN je zalo?eno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN v New Yorku, ale také nap?. v ?enevě nebo ve Vídni.

OSN není světová vláda, ani nevytvá?í zákony. Poskytuje pomoc p?i ?e?ení mezinárodních konflikt? a problém?, které se tykají celého světa. Ka?dy ?lensky stát má své zástupce ve Valném shromá?dění a disponuje jedním stejně platnym hlasem.

V roce 2001 dostala OSN Nobelovu cenu míru. Ji? d?íve stejnou cenu dostaly ú?ad Vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětsky fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).

OSN a ?eská republika

?eskoslovensko bylo jedním z 51 zakládajících ?len? OSN v roce 1945. Po rozdělení země musely oba nástupnické státy po?ádat o p?ijetí do OSN jako nové ?lenské státy. ?eská republika byla p?ijata do OSN dne 19. ledna 1993.

OSN otev?ela svou první kancelá? v ?eské republice (resp. ?eskoslovensku) v roce 1947. Informa?ní centrum OSN (UNIC) se tehdy stalo jednou z prvních ?pobo?ek“ Spojenych národ? ve světě. Spole?ně s UNIC p?sobí v ?esku kancelá? agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR), Světové zdravotnické organizace (WHO) a ?esky vybor pro UNICEF.

Struktura

Charta OSN z?izuje ?est hlavních orgán?. V?echny byly zalo?eny v roce 1945, kdy vznikla OSN.

• Valné shromá?dění
• Rada bezpe?nosti
• Ekonomická a sociální rada – ECOSOC,
• Poru?enská rada,
• Mezinárodní soudní dv?r
• Sekretariát, v jeho? ?ele stojí generální tajemník OSN.

V?echny základní orgány sídlí v centrále OSN v New Yorku, s vyjimkou Mezinárodního soudního dvora, ktery sídlí v Haagu v Nizozemsku. Sídlo OSN je mezinárodní území, pozemek, na něm? stojí, nepat?í Spojenym stát?m jako hostitelské zemi, ale v?em ?lenskym stát?m organizace. OSN má svou vlajku a bezpe?nostní agenturu, která budovu st?e?í. Má také svou po?tu a vydává známky. Pou?ívat se mohou jen pro po?tu odesílanou ze sídla organizace v New Yorku, ve Vídni a ?enevě.

OSN má dále 15 specializovanych agentur, které p?sobí autonomně. Jejich ?innost zahrnuje ?iroké spektrum oblastí jako je zdraví, zemědělství, telekomunikace nebo meteorologie. Do systému OSN pat?í také 24 odbornych program? a fond?.

Valné shromá?dění

Mezi hlavní orgány pat?í Valné shromá?dění OSN, slo?ené ze zástupc? v?ech ?lenskych stát?, na kterém má ka?dy jeden stejně platny hlas. Koná se ka?dy rok na podzim, m??e byt ale svoláno v mimo?ádnych situacích. Valné shromá?dění na rozdíl od Rady bezpe?nosti nedisponuje ?ádnymi donucovacími prost?edky, má právo diskutovat, vyslovovat obecné i konkrétní doporu?ení a zji??ovat skute?nosti. Zabyvá se problematikou ozbrojenych konflikt? a odzbrojení, usiluje o zlep?ování situace dětí, mladych lidí, ?en a dal?ích zranitelnych skupin, debatuje o otázkách udr?itelného rozvoje a lidskych práv a rozhoduje o vy?i p?íspěvk? ?lenskych stát? do rozpo?tu OSN a o jejich vyu?ití. Pokud se jedná o d?le?itá rozhodnutí, jako nap?. bezpe?nost ve světě, p?ijímání novych ?len? nebo stanovování rozpo?tu organizace, musí se dohodnout dvě t?etiny stát?, o ostatních otázkách rozhoduje prostá vět?ina.

Rada bezpe?nosti

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Rada bezpe?nosti OSN.

Rada bezpe?nosti je vykonnym orgánem OSN a p?íslu?í jí základní odpovědnost za udr?ení mezinárodního míru a bezpe?nosti a její rezoluce jsou právně závazné. Rozhodnutí Rady Bezpe?nosti jsou p?ímo platná v ka?dém ?lenském státě s monistickym systémem práva. Rada zasedá nepravidelně, sch?ze jsou svolávány podle pot?eby, i ve velmi krátkych lh?tách. ?lenové se st?ídají v p?edsednictví po měsíci (tyká se to stálych i nestálych ?len?). K p?ijetí rezoluce musí 9 ?len? hlasovat pro. Pokud ale i jediny z pěti stálych ?len? hlasuje proti, rezoluce schválena není. Tento princip je znám jako ?právo veta“.

Budova OSN v New Yorku

Rada bezpe?nosti (RB) má 15 ?len?. Charta OSN ur?uje 5 z nich jako stálé. Stálymi ?leny Rady bezpe?nosti s právem veta proti navr?enym rezolucím jsou:

• ?ína,
• Francie,
• Rusko,
• Spojené státy americké
• Spojené království.

Valné shromá?dění volí 10 dal?ích stát? za ?leny nestálé na dvouleté období. Jejich vyběr vychází z principu rovnoměrného geografického zastoupení. 10 nestálych ?len? (v závorce rok ukon?ení mandátu): Albánie (2023), Brazílie (2023), Gabon (2023), Ghana (2023), Indie (2023), Irsko (2022), Keňa (2022), Mexiko (2022), Norsko (2022) a Spojené arabské emiráty (2023).

?eská republika byla v období po rozpadu ?eskoslovenska ?lenem Rady bezpe?nosti OSN poprvé a zatím naposledy v letech 1994–1995. V roce 2003 hostila 57. zasedání Valného shromá?dění, které vedl tehdej?í p?edseda Valného shromá?dění Jan Kavan. Vyznamné bylo také ?eské p?edsednictví Ekonomické a sociální rady OSN v roce 1997.

Opat?ení p?i ohro?ení míru:

• Rezoluce – (z lat. resolutio = rozhodnutí) – po?adují ukon?ení vojenskych agresí a mezinárodního násilí
• Embargo – (ze ?p. embargo = zábrana) – je nejmírněj?ím donucovacím prost?edkem OSN v??i stát?m, které poru?ují mír, ?lenské státy nesmějí vyvá?et zbraně ani vojensky materiál do stát?, v??i nim? je embargo vyhlá?eno
• Sankce - (z lat. sanctio = usnesení, p?íkaz) – byvají vět?inou hospodá?ské a plo?né, státy ne?ídící se p?ijatymi rezolucemi jsou sankcemi hospodá?sky izolovány od zbytku světa, ?lenské státy OSN po p?ijetí sankcí v??i některému státu nesmějí s tímto státem obchodovat
• Bojkot – (podle angl. Kapitána Boycotta) - Posti?enému státu je do?asně pozastaveno jeho ?lenství, v mezinárodních organizacích (v?etně sportovních – nesmí se zú?astnit ani olympijskych her), je politicky izolován od zbytku světa, stát posti?eny bojkotem zpravidla nesmí nav?těvovat ani cizí státníci s vyjimkou zvlá?tních vyslanc? OSN, formou bojkotu je i omezení nebo úplné p?eru?ení diplomatickych styk?

Ekonomická a sociální rada

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Ekonomická a sociální rada OSN.

Ekonomická a sociální rada OSN (ECOSOC) se skládá z 54 ?lenskych stát?, volenych na t?íleté období Valnym shromá?děním. Funk?ní období ?lenského státu kon?í 31. prosince posledního roku. Hlavní zasedání v délce ?ty? tydn? se koná v ?ervenci, st?ídavě v New Yorku a ?enevě. Rada se zabyvá otázkami tykajícími se hospodá?ství, kultury, vychovy, zdravotnictví a podobně. Svá usnesení doporu?uje na Valném shromá?dění jednotlivym stát?m nebo jinym organizacím spadajícím pod OSN. Hospodá?ská a sociální rada koordinuje ?innosti těchto organizací, které vznikly nap?íklad mezinárodními dohodami. Této radě je pod?ízeno pět regionálních komisí, kterymi jsou Hospodá?ské komise pro Evropu, Afriku, Latinskou Ameriku a karibskou oblast, Asii a Tichomo?í a pro západní Asii. Ekonomická a sociální rada se také zabyvá ochranou lidskych práv a svobod.

Poru?enská rada

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Poru?enská rada OSN.

Poru?enská rada má 5 ?len?: ?ína, Francie, Rusko, Spojené království a USA. Rada formálně ukon?ila ?innost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislym státem a ?lenem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den p?ijata, pozměnila Rada sv?j jednací ?ád v tom smyslu, ?e se nebude scházet ka?doro?ně, ale jen podle pot?eby, kdy? si to situace vy?ádá. O svolání m??e rozhodnout její p?edseda nebo pokud si to vy?ádá vět?ina ?len? Poru?enské rady, Valného shromá?dění nebo Rady bezpe?nosti.

Mezinárodní soudní dv?r

Antonín Novotny, ?eskoslovensky prezident, v zá?í roku 1960, na zasedání OSN.

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Mezinárodní soudní dv?r.

Mezinárodní soudní dv?r má sídlo v Haagu a ú?edním jazykem je angli?tina a francouz?tina. Má 15 ?len? volenych Valnym shromá?děním a Radou bezpe?nosti. Soudci jsou voleni na devítileté období a ka?dé 3 roky se obměňuje 1/3 soudc?. P?i volbě musí byt zohledněna zásada, ?e mají byt zastoupeny v?echny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se ?ídí statutem, ktery byl p?ijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. M??e projednávat spory, které mu p?edlo?í sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti p?iznaly jeho generální p?íslu?nost.

Sekretariát

Sekretariát OSN tvo?í p?ibli?ně 7 500 stálych zaměstnanc? z více ne? 170 zemí světa. Zpracovává podkladové informace pro zástupce vlád, realizuje rozhodnutí ?lenskych stát? OSN, organizuje mezinárodní konference a poskytuje p?ekladatelské a tlumo?nické slu?by do oficiálních jazyk? OSN.

Generální tajemník

V ?ele sekretariátu OSN stojí generální tajemník OSN, ktery je jmenován na 5 let s mo?ností znovuzvolení. Je nejen hlavním správním ú?edníkem organizace, ale jsou mu také svě?ovány diplomatické úkoly, zvlá?tě p?i urovnávání mezinárodních konflikt?. Podává Valnému shromá?dění vyro?ní zprávu o ?innosti organizace, má právo upozornit Radu bezpe?nosti na ka?dou situaci, která ohro?uje mezinárodní mír a bezpe?nost, zastupuje OSN. Je povinen plnit v?echny úlohy, které mu svě?í Valné shromá?dění a ostatní orgány organizace.

Charta OSN

Souborem pravidel, práv a povinností v?ech ?lenskych stát? je Charta OSN, zakládající dokument organizace z roku 1945. P?i vstupu do OSN p?ijímá stát cíle a pravidla Charty.

?lenství

Do OSN m??e vstoupit ka?dy stát, ktery p?ijme závazky a pravidla Charty. O p?ijetí rozhoduje Valné shromá?dění na základě doporu?ení Rady bezpe?nosti. Některé státy nejsou ?leny OSN, ale vstoupily do některé ze specializovanych agentur. Mohou proto po?ádat o status stálého pozorovatele. Tato praxe je zvyklostí, která není popsána v Chartě. Stálí pozorovatelé mají volny p?ístup na vět?inu zasedání. Pat?í mezi ně i některé mezinárodní organizace.

Jazyky

Oficiálními jazyky OSN jsou angli?tina, arab?tina, ?ín?tina, francouz?tina, ru?tina a ?paněl?tina. Pracovními jazyky Sekretariátu OSN jsou angli?tina a francouz?tina. Delegáti mohou v OSN mluvit kterymkoliv z oficiálních jazyk?, projevy jsou simultánně tlumo?eny do ostatních. Vět?ina dokument? OSN je vydávána ve v?ech ?esti oficiálních jazycích. Delegáti stát? mohou u?init prohlá?ení i v jiném jazyce. V takovém p?ípadě musí zabezpe?it tlumo?ení svého projevu, nebo jej dát k dispozici písemně v jednom z oficiálních jazyk?.

Financování

OSN financují v?ichni ?lenové, tedy 193 stát?. ?ádny jiny zdroj p?íjm? OSN nemá. Hospoda?í se dvěma rozpo?ty:

? ?ádny – pokryvá ?innost centrály v New Yorku a deta?ovanych pracovi?? ve světě;

? rozpo?et na mírové operace – financuje mise v konfliktních oblastech světa. Pět stálych ?len? Rady bezpe?nosti musí v?echny mírové mise schválit.

P?íspěvky do obou rozpo?t? OSN jsou povinné. ?lenské státy p?ispívají podle dohodnuté stupnice. Ta vychází ze schopnosti země p?ispívat, z vy?e národního d?chodu a z po?tu obyvatel. Bě?ny rozpo?et OSN schvaluje Valné shromá?dění v?dy na dva roky.

Rozpo?et na mírové operace pro fiskální rok 2021-2022 ?inil 6,38 miliardy dolar? a podporoval 75 224 pracovník? rozmístěnych v 10 misích po celém světě. Největ?ími p?ispěvateli byly: Spojené státy (27,89 %), ?ína (15,21 %), Japonsko (8,56 %), Německo (6,09 %), Spojené království (5,78 %), Francie (5,61 %), Itálie (3,30 %), Rusko (3,04 %), Kanada (2,73 %) a Ji?ní Korea (2,26 %).

Zvlá?tní programy OSN, které nejsou zahrnuty do bě?ného rozpo?tu, jako UNICEF a Světovy potravinovy program, jsou financovány z dobrovolnych p?íspěvk? vlád ?lenskych zemí, korporací a soukromych osob.

Cíle OSN

Udr?ování míru a bezpe?nost

OSN po schválení Radou bezpe?nosti vysílá mírové jednotky do oblastí, kde byl nedávno ukon?en nebo p?eru?en ozbrojeny konflikt, aby prosazovaly podmínky mírovych dohod a odrazovaly strany konfliktu od obnovení boj?. Jeliko? OSN nemá vlastní armádu, mírové síly dobrovolně poskytují ?lenské státy. Těmto voják?m se někdy p?ezdívá ?modré p?ilby“, proto?e nosí vyrazné modré helmy. Mírové síly jako celek obdr?ely v roce 1988 Nobelovu cenu za mír.

Od roku 1947 provedla OSN 71 mírovych operací a od dubna 2021 bylo do misí nasazeno více ne? 88 000 p?íslu?ník? mírovych sil ze 121 zemí.

Kromě udr?ování míru se OSN aktivně podílí také na podpo?e odzbrojování. Regulace zbrojení byla zahrnuta do Charty OSN hned v roce 1945. Nástup jadernych zbraní p?i?el jen několik tydn? po podpisu Charty, co? vedlo k první rezoluci prvního zasedání Valného shromá?dění, která vyzvala ke konkrétním návrh?m na odstranění jadernych zbraní a v?ech ostatních potenciálních zbraní hromadného ni?ení z národní vyzbroje. Kromě toho se mnoho mírovych misí zamě?uje na odzbrojení: několik operací v západní Africe odzbrojilo zhruba 250 000 byvalych bojovník? a zajistilo desítky tisíc zbraní a miliony kus? munice.

Lidská práva

Jedním z hlavních cíl? OSN je podporovat a prosazovat dodr?ování lidskych práv a základních svobod pro v?echny bez rozdílu rasy, pohlaví, jazyka nebo nábo?enství a ?lenské státy se zavazují podnikat spole?né i samostatné kroky na ochranu těchto práv.

V roce 1948 Valné shromá?dění p?ijalo V?eobecnou deklaraci lidskych práv. Dokument vyhla?uje základní ob?anská, politická a ekonomická práva spole?ná v?em lidem. Deklarace slou?í spí?e jako spole?ny standard pro v?echny národy ne? jako právně závazny dokument, ale stala se základem dvou závaznych smluv, Mezinárodního paktu o ob?anskych a politickych právech a Mezinárodního paktu o hospodá?skych, sociálních a kulturních právech. V praxi není OSN schopna p?ijmout vyznamná opat?ení proti poru?ování lidskych práv bez rezoluce Rady bezpe?nosti, nicméně odvádí zásadní práci p?i vy?et?ování a podávání zpráv o poru?ování práv.

V roce 1979 Valné shromá?dění p?ijalo úmluvu o odstranění v?ech forem diskriminace ?en a v roce 1989 následovala úmluva o právech dítěte. Mezi dal?í orgány OSN odpovědné za otázky práv ?en pat?í Komise pro postavení ?en, Rozvojovy fond pro ?eny a Mezinárodní vyzkumny a vzdělávací institut pro podporu ?en.

S koncem studené války se za?ala aktivita v oblasti lidskych práv více rozvíjet. V roce 1993 vznikla Komise OSN pro lidská práva, která byla v roce 2006 nahrazena Radou pro lidská práva skládající se ze 47 stát?. V roce 2006 Valné shromá?dění rovně? p?ijalo Deklaraci o právech domorodého obyvatelstva a v roce 2011 p?ijalo první rezoluci uznávající práva p?íslu?ník? LGBTQ+ komunity. Stálé fórum OSN pro otázky domorodého obyvatelstva, jeden ze t?í orgán? s mandátem dohlí?et na otázky tykající se domorodého obyvatelstva, se poprvé se?lo v roce 2002.

Hospodá?sky rozvoj a humanitární pomoc

Související informace naleznete také v ?lánku Udr?itelny rozvoj.

Dal?ím hlavním ú?elem OSN je dosa?ení mezinárodní spolupráce p?i ?e?ení mezinárodních problém? ekonomické, sociální, kulturní a humanitární povahy. K dosa?ení tohoto cíle byla vytvo?ena ?ada orgán?, které spadají p?edev?ím pod Valné shromá?dění a ECOSOC. V roce 2000 se 192 ?lenskych stát? OSN dohodlo na dosa?ení osmi rozvojovych cíl? tisíciletí do roku 2015. V roce 2015 byly vyhlá?eny Cíle udr?itelného rozvoje (SDGs), které mají byt nástupcem rozvojovych cíl? tisíciletí. Cíle udr?itelného rozvoje jsou vysledkem t?íletého procesu vyjednávání, ktery za?al na Konferenci OSN o udr?itelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Na formulaci SDGs se podílely v?echny ?lenské státy OSN, zástupci ob?anské spole?nosti, podnikatelské sféry, akademické obce i ob?ané ze v?ech kontinent?. Agendu udr?itelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN 25. zá?í 2015 v New Yorku v dokumentu Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (P?eměna na?eho světa: Agenda pro udr?itelny rozvoj 2030), jeho? sou?ástí jsou i Cíle udr?itelného rozvoje (SDGs).

Rozvojové cíle tisíciletí

Související informace naleznete také v ?lánku Rozvojové cíle tisíciletí.

Cíle OSN do roku 2019:

1. sní?it chudobu a sociální vylou?ení
2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
3. prosazovat rovnost mu?? a ?en a poskytovat ?enám více mo?ností prosadit se ve spole?nosti
4. sní?it dětskou úmrtnost
5. zlep?it zdraví matek
6. boj s HIV/AIDS, malárií a dal?ími nemocemi
7. zajistit environmentální udr?itelnost
8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj
9. udr?ovat mezinárodní mír a bezpe?nost

Cíle udr?itelného rozvoje

Cíle udr?itelného rozvoje

1. vymytit chudobu ve v?ech jejích formách v?ude na světě
2. vymytit hlad, dosáhnout potravinové bezpe?nosti a zlep?ení vy?ivy, prosazovat udr?itelné zemědělství
3. zajistit zdravy ?ivot a zvy?ovat jeho kvalitu pro v?echny v jakémkoli věku
4. zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání a podporovat celo?ivotní vzdělávání pro v?echny
5. dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení v?ech ?en a dívek
6. zajistit dostupnost vody a sanita?ních za?ízení pro v?echny a udr?itelné hospoda?ení s nimi
7. zajistit p?ístup k cenově dostupnym, spolehlivym, udr?itelnym a moderním zdroj?m energie pro v?echny
8. podporovat trvaly, inkluzivní a udr?itelny hospodá?sky r?st, plnou a produktivní zaměstnanost a d?stojnou práci pro v?echny
9. vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udr?itelnou industrializaci a inovace
10. sní?it nerovnost uvnit? zemí i mezi nimi
11. vytvo?it inkluzivní, bezpe?ná, odolná a udr?itelná města a obce
12. zajistit udr?itelnou spot?ebu a vyrobu
13. p?ijmout bezodkladná opat?ení na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopad?
14. chránit a udr?itelně vyu?ívat oceány, mo?e a mo?ské zdroje pro zaji?tění udr?itelného rozvoje
15. chránit, obnovovat a podporovat udr?itelné vyu?ívání suchozemskych ekosystém?, udr?itelně hospoda?it s lesy, potírat roz?i?ování pou?tí, zastavit a následně zvrátit degradaci p?dy a zastavit úbytek biodiverzity
16. podporovat mírové a inkluzivní spole?nosti pro udr?itelny rozvoj, zajistit v?em p?ístup ke spravedlnosti a vytvo?it efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na v?ech úrovních
17. o?ivit globální partnerství pro udr?itelny rozvoj a posílit prost?edky pro jeho uplatňování

Rozvojovy program OSN (neboli UNDP), organizace pro technickou pomoc na bázi grant?, je jedním z p?edních subjekt? v oblasti mezinárodního rozvoje. Organizace také zve?ejňuje Index lidského rozvoje OSN, srovnávací mě?ítko, které hodnotí země podle chudoby, gramotnosti, vzdělání, pr?měrné délky ?ivota a dal?ích faktor?. Organizace pro vy?ivu a zemědělství (neboli FAO) podporuje rozvoj zemědělství a potravinovou bezpe?nost. Dětsky fond OSN (neboli UNICEF) byl zalo?en v roce 1946 na pomoc evropskym dětem po druhé světové válce a roz?í?il své poslání na poskytování pomoci po celém světě a na dodr?ování úmluvy o právech dítěte.

Světová banka a Mezinárodní měnovy fond (nebo MMF) jsou nezávislé specializované agentury a pozorovatelé v rámci OSN. P?vodně vznikly odděleně od OSN na základě Brettonwoodské dohody. Světová banka poskytuje p?j?ky na mezinárodní rozvoj, zatímco MMF podporuje mezinárodní hospodá?skou spolupráci a poskytuje nouzové p?j?ky zadlu?enym zemím.

Dal?í vyznamnou agenturou OSN je Světová zdravotnická organizace (WHO), která se zabyvá mezinárodními zdravotními otázkami a vymycením nemocí. V roce 1980 se poda?ilo vymytit pravé ne?tovice a v následujících desetiletích dětskou obrnu, ?í?ní slepotu a lepru. Spole?ny program OSN pro HIV/AIDS (neboli UNAIDS) koordinoval reakci organizace na epidemii AIDS. Popula?ní fond OSN, ktery rovně? věnuje ?ást svych prost?edk? na boj proti HIV, je největ?ím světovym zdrojem financování slu?eb v oblasti reproduk?ního zdraví a plánování rodiny.

OSN hraje spolu s Mezinárodním hnutím ?erveného k?í?e a ?erveného p?lměsíce hlavní roli v koordinaci pomoci v nouzi. Světovy potravinovy program (WFP) poskytuje potravinovou pomoc v reakci na hladomor, p?írodní katastrofy a ozbrojené konflikty. Organizace ro?ně nakrmí v pr?měru 90 milion? lidí v 80 zemích světa. ú?ad vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky (neboli UNHCR) se zabyvá ochranou práv uprchlík?, ?adatel? o azyl a lidí bez státní p?íslu?nosti. Programy UNHCR a WFP jsou financovány z dobrovolnych p?íspěvk? vlád, korporací a jednotlivc?, a?koli administrativní náklady UNHCR jsou hrazeny z primárního rozpo?tu OSN.

Ochrana ?ivotního prost?edí a klimatu

V roce 1972 vznikl Programu OSN pro ?ivotní prost?edí (UNEP) a otázky ?ivotního prost?edí se staly vyznamnou sou?ástí agendy OSN. Nedostatek úspěch? v prvních dvou desetiletích ?innosti v této oblasti vedl k uspo?ádání Summitu Země v brazilském Rio de Janeiru v roce 1992, ktery se sna?il dát těmto snahám novy impuls. V roce 1988 UNEP a Světová meteorologická organizace (WMO), dal?í organizace OSN, zalo?ily Mezivládní panel pro změnu klimatu, ktery hodnotí vyzkum globálního oteplování a podává o něm zprávy. Kjótsky protokol, ktery sponzorovala OSN, stanovil pro ratifikující státy právně závazné cíle pro sní?ení emisí.

Dal?í globální problémy

Od vzniku OSN získalo nezávislost více ne? 80 kolonií. Valné shromá?dění p?ijalo v roce 1960 Deklaraci o udělení nezávislosti koloniálním zemím a národ?m, p?i?em? v?echny hlavní koloniální mocnosti nehlasovaly proti, ale zdr?ely se hlasování. OSN se sna?í o dekolonizaci prost?ednictvím skupin, mezi ně? pat?í Vybor pro dekolonizaci, ktery uvádí sedmnáct zbyvajících ?nesamosprávnych území“, z nich? největ?í a nejlidnatěj?í je Západní Sahara.

OSN také vyhla?uje a koordinuje mezinárodní události, které upozorňují na otázky mezinárodního zájmu, jako Světovy den tuberkulózy, Den Země a Mezinárodní rok pou?tí a roz?i?ování pou?tí.

Odborné organizace OSN

OSN má ?adu odbornych organizací, mj.:

• Mezinárodní organizace práce (ILO)
• Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)
• Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO)
• Organizace pro vy?ivu a zemědělství (FAO)
• Světová meteorologická organizace (WMO)
• Světová zdravotnická organizace (WHO)
• Mezinárodní měnovy fond (MMF)
• Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE)
• Světová banka (WB)
  • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
  • Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA)
• Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství (IFAD)
• Mezinárodní finan?ní korporace (IFC)
• Mezinárodní námo?ní organizace (IMO)
• Mezinárodní vyzkumny a vzdělávací ústav pro podporu ?en (INSTRAW)
• Mezinárodní telekomunika?ní unie (ITU)
• Centrum OSN pro lidská obydlí (Habitat)(UNCHS)
• Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)
• Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí (UNDOF)
• Rozvojovy program OSN (UNDP)
• Program OSN pro ?ivotní prost?edí (UNEP)
• Ozbrojené síly OSN na Kypru (UNFICYP)
• Popula?ní fond OSN (UNFPA)
• Mise OSN v Kosovu (UNMIK)
• Mise dobrovolné pomoci OSN v Afghánistánu a Pákistánu (UNGOMAP)
• Vysoky komisa? Organizace spojenych národ? pro uprchlíky (UNHCR)
• Dětsky fond Organizace spojenych národ? (UNICEF)
• Organizace OSN pro pr?myslovy rozvoj (UNIDO)
• Prozatímní jednotky OSN v Libanonu (UNIFIL)
• Vojenská pozorovatelská skupina OSN pro írán a Irák (UNIIMOG)
• Institut OSN pro vycvik a vyzkum (UNITAR)
• Vojenská pozorovatelská skupina OSN v Indii a Pákistánu (UNMOGIP)
• Pozorovatelská skupina OSN ve St?ední Americe (UNOGCA)
• Pozorovatelská skupina OSN v Libanonu (UNOGIL)
• Pozorovatelská mise OSN v Ugandě a Rwandě (UNOMUR)
• Ochranné a stabiliza?ní síly OSN v byvalé Jugoslávii (UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR)
• ú?ad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém vychodě (UNRWA)
• Dozor?í organizace OSN pro dodr?ování p?ímě?í (UNTSO)
• Univerzita OSN (UNU)
• Světová po?tovní unie (UPU)
• Rada pro světovou vy?ivu (WFC)
• Rozvojovy fond OSN pro ?eny (UNIFEM)
• Světovy potravinovy program (WFP)
• Světová organizace du?evního vlastnictví (WIPO)
• United Nations Office on Sport for Development and Peace

Zajímavosti

Známka OSN, věnovaná Modrym p?ilbám

?vycarská po?tovní správa pro pot?eby Evropského ú?adu OSN v ?enevě opat?ila ?ást emisí ?vycarskych po?tovních známek od roku 1950 p?etiskem NATIONS UNIES OFFICE EUROPéEN. O pět let později pak vydala speciální emise (tedy nikoli p?etisk) s ozna?ením NATIONS UNIéS a HELVETIA, v ?vycarské měně. O dal?í 4 roky později, roku 1959 byly vydávány první emise známek OSN, i nadále se ?vycarskou měnou.

Model OSN pro st?edo?kolské a vysoko?kolské studenty je největ?ím vzdělávacím projektem Asociace pro mezinárodní otázky (v rámci Pra?ského studentského summitu), ktery se koná ka?doro?ně od zá?í do b?ezna na Vysoké ?kole ekonomické.

Podobné modely jsou vytvá?eny i na regionální úrovni, nap?. Debatní liga Hodonín, Plzeňská diplomatická simulace.

Od léta roku 2015 p?edsedá Radě OSN pro lidská práva blízkovychodní monarchie Saúdská Arábie, která je kritizována za hrubé poru?ování lidskych práv.

Spojené státy 19. ?ervna 2018 oficiálně oznámily, ?e odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Podle americké velvyslankyně p?i OSN Nikki Haleyové si orgán z lidskych práv pouze st?ílí a jedná jen ve vlastním zájmu.

Dne 8. dubna 2022 bylo rozhodnutím Valného shromá?dění OSN vylou?eno Rusko z Rady pro lidská práva na základě evidence ?ady p?ípad? mu?ení a vra?d ukrajinskych civilist? p?íslu?níky ruské armády v pr?běhu Ruské invaze na Ukrajinu. Valné shromá?dění OSN zvolilo 10. května 2022 do Rady pro lidská práva ?eskou republiku, která nahradila Rusko a dokon?ila za něj termín do 31. prosince 2023.

Kritika

Hlasování OSN 27.10.2023, ve věci války Izraele a Hamásu.

Rada bezpe?nosti OSN je kritizována za exkluzivní klub stálych ?len? a právo veta. Charta Spojenych národ? dává Radě legislativní, vykonnou i soudní pravomoc. P?esto není OSN s to zabránit konflikt?m.

Dále to jsou skandály kolem programu Potraviny za ropu, dětské prostituce a pornografie ?i sexuálního obtě?ování.

Podle některych jsou organizace OSN, jako nap?íklad Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), údajně zpolitizované.

Administrativa Spojenych stát? americkych v?etně prezidenta Donalda Trumpa kritizovala OSN za spojování podpory umělych potrat? s bojem proti pandemii covidu-19. OSN podle ekvádorskych pro-life skupin nabídla Ekvádoru pomoc proti pandemii covidu-19 pod podmínkou, ?e povolí umělé potraty na po?ádání matky. Dle vyjád?ení ú?edník? OSN pro agenturu AFP nic takového podmínkou zaslání humanitární pomoci nebylo a doporu?ení respektovala zákony Ekvádoru a nepo?adovala jejich změnu.

Odkazy

Reference

V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku United Nations na anglické Wikipedii.

Literatura

• Charta Organizace spojenych národ? a Statut Mezinárodního soudního dvora. Praha : Informa?ní centrum OSN, 1998, ISBN 80-238-5263-9
• Paul Kennedy: Parlament světa : OSN a hledání světové vlády. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009, ISBN 978-80-7106-423-7

Související ?lánky

• Charta Spojenych národ?
• Valné shromá?dění OSN

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Organizace spojenych národ? na Wikimedia Commons
• Dílo Charta OSN ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo Organizace spojenych národ? ve Wikislovníku
• Téma Organizace spojenych národ? ve Wikicitátech
• Kategorie Organizace spojenych národ? ve Wikizprávách
• Oficiální stránky (anglicky) (arabsky) (?ínsky) (francouzsky) (rusky) (?panělsky)
• Pra?sky studentsky summit (Model OSN)
• Informa?ní centrum OSN v Praze
  • Knihovna dokument? OSN
• P?ehledná tabulka ú?ad? OSN (anglicky)

Autoritní data

Biblio: 601c523c-6056-4046-85cb-0db777f0944c NKC: kn20010711348 BIBSYS: 90058028 BNE: XX89609 BNF: cb118650631 (data) CANTIC: 981058516471306706 CiNii: DA00472305 GND: 333-5 HDS: 026469 ISNI: 0000 0001 2331 7789 LCCN: n79021345, sh98000836 LNB: 000004368 NDL: 00288555 NLA: 35561510 NLG: 9288 NLI: 987007269142505171 NLK: KAB201903244 NSK: 000003792 SELIBR: 133482 SUDOC: 026395258 ULAN: 500354403 VcBA: 494/16891 VIAF: 144904638

Portály: Organizace spojenych národ?