监管全覆盖+划边界 二季度将深化金融去杠杆
Vzhled
3. tisíciletí |
?? ? 2001 ? 2002 ? 2003 ? 2004 ? 2005 ? 2006 ? 2007 ? 2008 ? 2009 ? ??
Leden ? únor ? B?ezen ? Duben ? Květen ? ?erven ? ?ervenec ? Srpen ? Zá?í ? ?íjen ? Listopad ? Prosinec
Rok 2005 (MMV) gregoriánského kalendá?e za?al v sobotu 1. ledna a skon?il v sobotu 31. prosince.
Události
[editovat | editovat zdroj]2005 | |
---|---|
St?ední stav obyvatel | 10 234 092 |
Narození | 102 211 |
Zem?elí | 107 938 |
P?irozeny p?ír?stek | ?5 727 |
P?ír?stek stěhováním | 36 229 |
Celkovy p?ír?stek | 30 502 |
?esko
[editovat | editovat zdroj]- 3. ledna – Státní rozpo?et za rok 2004 skon?il se schodkem 93,5 miliardy K?. Schodek je o 21,5 miliardy korun ni??í, ne? p?edpokládal návrh rozpo?tu. Na jeho sní?ení má zásluhu vy??í p?íjem státu zejména z daní.
- 4. b?ezna – P?i udílení filmovych cen ?esky lev se nejúspě?něj?ím snímkem stal film Horem pádem re?iséra Jana H?ebejka, ktery obdr?el pět ocenění (nejlep?í film, re?ie, scéná?, here?ka v hlavní roli (Emília Vá?áryová) a nejlep?í plakát). Cenu za nejlep?í mu?sky herecky vykon v hlavní roli získal Ja?a Kul?asov za vykon ve filmu Král zloděj?.
- 10. b?ezna – Nejvy??í soud zcela zprostil viny Michala Zítka, ktery v roce 2000 vydal ?esky p?eklad knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf (M?j boj). Zítko byl obviněn z podpory a propagace hnutí potla?ujících lidská práva a odsouzen soudy ni??ího stupně, Nejvy??í soud v?ak dnes konstatoval, ?e ob?alovany neměl v úmyslu taková hnutí propagovat.
- 15. b?ezna
- ?eského mobilního operátora Oskar Mobil koupila britská spole?nost Vodafone.
- Na Labské boudě v Krkono?ích bylo namě?eno 335 cm sněhu, co? je nejvy??í dosud namě?ená sněhová pokryvka v ?esku. Labská bouda ov?em mě?í sníh jen od roku 1961, tak?e zde chybí záznamy ze zim bohatych na sníh v p?edchozích letech. (Tehdy mě?ily jen ní?e polo?ené meteorologické stanice.)
- 31. b?ezna – Premiér Stanislav Gross p?edal prezidentu Václavu Klausovi demise t?í ministr? za KDU-?SL. Gross prezidenta informoval, ?e hodlá navrhnout vyslance ?R u Evropské unie Jana Kohouta do funkce ministra zahrani?í, dosavadního ?editele Státního fondu dopravní infrastruktury Pavla ?vagra do funkce ministra dopravy a poslance za ?SSD Radko Martínka do funkce ministra ?ivotního prost?edí.
- 1. dubna – Poslanecká sněmovna neschválila návrh ODS na vyslovení ned?věry vládě. Pro návrh se ve jmenovitém hlasování vyslovili poslanci ODS a KDU-?SL (v?etně stávajících ministr? za tuto stranu), proti návrhu hlasovali poslanci ?SSD a vět?ina klubu US-DEU. T?i poslanci z US-DEU a v?ichni poslanci KS?M se hlasování zdr?eli, co? má z hlediska vysledku hlasování stejny vyznam, jako kdyby hlasovali proti návrhu. 78 poslanc? tedy hlasovalo pro návrh, 76 proti a 44 se zdr?elo, 2 poslanci se hlasování ze zdravotních d?vod? nezú?astnili.
- 7. dubna – Premiér Stanislav Gross (?SSD) po jednání p?edsednictva ?SSD oznámil, ?e by se mohl vzdát funkce p?edsedy vlády vyměnou za pokra?ování byvalé koalice ?SSD – KDU-?SL – US-DEU pod jinym sociálnědemokratickym premiérem.
- 25. dubna – P?edsedové stran byvalé vládní koalice – ?SSD, KDU-?SL a US-DEU – podepsali smlouvu o politické spolupráci, která má umo?nit vznik nové vlády v ?ele s dosavadním ministrem pro místní rozvoj Ji?ím Paroubkem (?SSD). Dosavadní p?edseda vlády Stanislav Gross následně podal demisi, kterou prezident Václav Klaus p?ijal.
- 2. května – ?eská televize zahájila vysílání zpravodajského kanálu ?T24.
- 13. května – Poslanecká sněmovna Parlamentu ?R vyslovila 101 hlasy z 200 d?věru vládě premiéra Ji?ího Paroubka (?SSD). Pro hlasovali v?ichni poslanci ?SSD, KDU-?SL a US-DEU, proti ODS, KS?M a neza?azeny poslanec Tomá? Vrbík.
- 16. května – Vznikl ojediněly projekt sítě st?edních ?kol EDUCAnet, vyu?ívajících p?i vyuce v?ech p?edmět? informa?ních technologií – notebook?, je? mají studenti po celou dobu studia k dispozici, a dynamickych e-learningovych ?e?ení, je? nahrazují statické u?ebnice.
- 9. ?ervence – Cenu K?i??álovy glóbus za nejlep?í film získal na 40. ro?níku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary polsky snímek ?M?j Nikifor“.
- 30. ?ervence – Policie zasáhla proti ú?astník?m technoparty CzechTek 2005, ktery se konal na louce poblí? obce Mlynec na Tachovsku. P?i zásahu bylo na obou stranách zraněno několik desítek lidí. Legálnost zásahu i vlastního Czechteku je p?edmětem diskusí. Majitelé okolních pozemk? podali na ú?astníky trestní oznámení.
- 21. ?íjna – Za?alo ?ádné digitální televizní vysílání, z po?átku jen pro Prahu a ?ást St?edo?eského kraje.
- 2. prosince – 200. vyro?í bitvy u Slavkova, velká rekonstrukce pr?běhu boje; největ?í vojenská rekonstrukce bitvy v Evropě
- 11. prosince – V souvislosti se za?átkem platnosti jízdního ?ádu ?eskych drah na rok 2006 za?aly mezi Prahou a Ostravou (severní tra?) a mezi Prahou a B?eclaví (ji?ní tra?) jezdit vlaky Pendolino.
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna
- Ukrajinsky premiér Viktor Janukovy? oznámil v novoro?ním televizním projevu, ?e podá demisi. Janukovy? byl v opakovaném druhém kole prezidentskych voleb pora?en opozi?ním kandidátem Viktorem Ju??enkem.
- P?edsednictví Evropské unie p?evzalo Lucembursko.
- 6. ledna – Ukrajinsky nejvy??í soud zamítl stí?nost Viktora Janukovy?e, byvalého ukrajinského p?edsedy vlády, proti vysledku opakovaného druhého kola prezidentskych voleb. Janukovy? v nich prohrál s opozi?ním kandidátem Viktorem Ju??enkem.
- 9. ledna – Novym palestinskym prezidentem byl dle o?ekávání zvolen Mahmúd Abbás. Získal 62,3 procent hlas? p?i volební ú?asti kolem 66 %. Jeho nejúspě?něj?í protikandidát, Mustafa Barghútí, obdr?el 19,8 % hlas?.
- 14. ledna – Evropská sonda Huygens úspě?ně p?istála na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Na Zemi vyslala p?es mate?skou sondu Cassini snímky a dal?í vědecká data po?ízená během sestupu i po p?istání.
- 15. ledna – Mahmúd Abbás byl slavnostně uveden do ú?adu palestinského prezidenta. Ve stejny den rezignovali na protest proti údajnym volebním machinacím v prezidentskych volbách desítky ?len? volebních komisí. V nejnověj?ích srá?kách bylo zabito 6 palestinskych ozbrojenc? a jedno izraelské dítě utrpělo tě?ké zranění p?i minometném palestinském útoku na osadu, kterou Izrael v rozporu s mezinárodním právem vybudoval v okupované Gaze.
- 20. ledna – George W. Bush slo?ením p?ísahy zahájil své druhé období jako prezident USA.
- 24. ledna – Novy ukrajinsky prezident Viktor Ju??enko jmenoval do funkce premiérky v?dkyni opozice Juliji Tymo?enkovou. Rusko ji? d?íve vydalo na Tymo?enkovou zatyka? kv?li údajnému podplácení. Jmenování Tymo?enkové bylo oznámeno v den, kdy je Ju??enko na své první zahrani?ní cestě – oficiální náv?těvě Ruska.
- 30. ledna – V Iráku proběhly volby do Prozatímního národního shromá?dění. Odhady ú?asti se pohybují kolem 60 procent.
- 1. února – Nepálsky král Gjánéndra vyhlásil v zemi vyjime?ny stav a ujal se na 3 roky sám moci.
- 12. února
- Palestinské militantní skupiny Hamas a Islámsky d?ihád po rozhovorech s palestinskym prezidentem Mahmúdem Abbásem odmítly podepsat formální závazek o p?ímě?í, fakticky v?ak hodlají dodr?ovat klid zbraní v konfliktu s Izraelem.
- v Brazílii byla zavra?děna americko-brazilská ?eholnice a ochránkyně p?írody a lidskych práv Dorothy Stang. Její smrt p?iměla brazilskou vládu vyslat do státu Pará rozsáhlé policejní a vojenské síly k uklidnění situace a zastavení dal?ích vra?d, nelegálních zábor? p?dy a kácení prales?.
- 13. února – Podle volební komise je vítězem iráckych voleb, které se konaly 30. ledna, aliance ?íitskych skupin, která získala 47,6 % hlas?. V 275?lenném národním shromá?dění by měla obsadit 132 míst. Druhé místo obsadila koalice kurdskych stran s 26 % a uskupení Ameri?any dosazeného premiéra Ajáda Alávího je t?etí se 14 % hlas?. Volební ú?ast dosáhla 58 %. V sunnitské provincii Anbar v?ak hlasovala jen 2 % voli??.
- 16. února – Kjótsky protokol o omezení emisí skleníkovych plyn? vstoupil v platnost. – Komisa? NHL Gary Bettman oznámil, ?e celá sezóna 2004–2005 se kv?li probíhající stávce ru?í. Ke zru?ení sezóny profesionální sportovní soutě?e kv?li odborá?skym spor?m do?lo poprvé v americké historii.
- 24. února – Palestinsky parlament schválil novou vládu vedenou Ahmadem Kurájou.
- 27. února – Nejúspě?něj?ím filmem leto?ních Oscar? se stal film Letec s pěti trofejemi. – V Japonsku byl prora?en nejdel?í suchozemsky tunel na světě v délce 26,5 km. ?elezni?ní tunel podchází poho?í Hako na trati z Tokia do Aomori na severu Japonska.
- 3. b?ezna – Americky miliardá? Steve Fossett úspě?ně zakon?il sólovy oblet Země bez mezip?istání nebo doplnění paliva. Jeho letadlo GlobalFlyer Virgin Atlantic p?istálo na leti?ti Salina v americkém státě Kansas ve 20:48 SE? po 67 hodinách a jedné minutě letu. Z tohoto leti?tě Fossett 1. b?ezna vzlétl.
- 8. b?ezna
- Italsky ministr zahrani?í Gianfranco Fini po?aduje, aby USA ?identifikovaly a potrestaly“ osoby zodpovědné za st?elbu na v?z s osvobozenou italskou noviná?kou Guilanou Sgrenovou. Fini odmítl podez?ení Sgrenové, ?e se cílem americké palby stala záměrně, nesouhlasí v?ak ani s americkym tvrzením, ?e v?z s italskymi ?pióny a Sgrenovou jel p?íli? rychle.
- Ruské zvlá?tní jednotky v ?e?ensku zabili v?dce ?e?enskych separatist? Aslana Maschadova.
- 14. b?ezna – V ?ínské lidové republice byl p?ijat zákon opravňující vojensky zásah v p?ípadě vyhlá?ení samostatnosti Tchaj-wanu.
- 16. b?ezna – Palestinské bezpe?nostní síly p?evzaly od izraelské armády kontrolu nad městem Jericho na Izraelem okupovaném Západním b?ehu Jordánu.
- 17. b?ezna – Na aukci v Pa?í?i získala ?eská Národní knihovna cenny fragment latinského p?ekladu Dalimilovy kroniky za 300 000 euro. Zakoupeny fragment je podle odborník? nejvzácněj?ím bohemikem, jaké se na trhu objevilo v posledních nejméně osmdesáti letech.
- 19. dubna – Konkláve kardinál? ?ímskokatolické církve zvolilo ve Vatikánu nového pape?e. Stal se jím německy kardinál Joseph Ratzinger a p?ijal jméno Benedikt XVI.
- 22. dubna – Dosavadní italsky premiér Silvio Berlusconi, ktery 20. dubna podal demisi, sestavil novou vládu. Ta nyní musí získat d?věru parlamentu.
- 28. dubna – ?panělsky parlament ratifikoval ústavu Evropské unie.
- 29. dubna – USA a Itálie oficiálně oznámily, ?e se nedohodly na vysledku vy?et?ování okolností smrti italského agenta Nicoly Calipariho. Toho 4. b?ezna zast?elili ameri?tí vojáci, kdy? zahájili palbu na automobil p?evá?ející na bagdádské leti?tě propu?těnou italskou noviná?ku Giulianu Sgrenovou. Sgrenová byla p?i incidentu raněna.
- 5. května – Ve volbách do Dolní sněmovny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska pot?etí v ?adě zvítězili labouristé. Získali 356 mandát? z celkovych 646. Konzervativci mají 197, liberální demokraté 62 a dal?í strany 30 mandát?. Labouristé ztratili 47 obvod?, v nich? zvítězili v minulych volbách, a nezískali ?ádny novy obvod. Konzervativci si polep?ili o 33 poslanc? a liberální demokraté o 11 poslanc?.
- 13. května – Poslanecká sněmovna Parlamentu ?R vyslovila 101
- 15. května – Mistrem světa v ledním hokeji se stalo mu?stvo ?eska, ve finále porazilo mu?stvo Kanady v poměru 3:0.
- 17. května
- Německy kanclé? Gerhard Schr?der v Praze po setkání s p?edsedou ?eské vlády Ji?ím Paroubkem odmítl vyroky p?edsedy bavorské zemské vlády Edmunda Stoibera na adresu ?eské republiky. Stoiber na Sudetoněmeckych dnech v Augsburgu ozna?il odsun Němc? z ?eskoslovenska po druhé světové válce za největ?í etnickou ?istku ve 20. století.
- P?ijetím Var?avské deklarace skon?il v polském hlavním městě summit Rady Evropy, která sdru?uje v?echny evropské státy s vyjimkou Běloruska. Bělorusky re?im je v závěre?né deklaraci kritizován jako autoritá?sky. Deklarace vyty?uje jako priority boj proti xenofobii, antisemitismu, neonacismu a obavám z islámu.
- 21. května – V Havaně na Kubě skon?ilo dvoudenní setkání asi 200 disident? uspo?ádané Shromá?děním na podporu ob?anské spole?nosti na Kubě (APSC). ú?astníci akce, která proběhla na pozemku jednoho z organizátor? setkání, vyslechli mj. pozdravny projev amerického prezidenta Bushe. Kubánské ú?ady setkání umo?nily, ale nedovolily ú?ast na něm politik?m a noviná??m ze Západu; někte?í z nich p?icestovali na Kubu s turistickym vízem. Známy kubánsky disident Oswaldo Payá z K?es?anského hnutí osvobození celou akci kritizoval. Podle něj p?edsedkyně APSC Martha Beatriz Roqueová spolupracuje s kubánskymi bezpe?nostními silami a svymi vazbami na p?edstavitele tvrdé linie v kubánském exilu dává kubánské vládě záminku pro dal?í zásahy proti disident?m.
- 29. května – Francouz?tí voli?i v závazném referendu odmítli návrh ústavy Evropské unie. P?i témě? 70% ú?asti se pro p?ijetí smlouvy vyslovilo 45 % voli??, 55 % bylo proti. Francouzsky prezident Jacques Chirac, ktery intenzivně agitoval za p?ijetí ústavy EU, prohlásil, ?e p?ijímá suverénní rozhodnutí voli??, které podle něj ale ztí?í obranu francouzskych zájm? v Evropě. Není zatím jasné, jaké d?sledky bude mít francouzské ?Ne“ pro smlouvu, která musí byt p?ed vstupem v platnost ratifikována v?emi ?lenskymi zeměmi EU.
- 31. května – Po více ne? 30 letech byla v USA odhalena toto?nost d?le?itého informa?ního zdroje v afé?e Watergate, která vedla v roce 1974 k demisi tehdej?ího prezidenta Richarda Nixona. Mu?em, ktery noviná??m z deníku Washington Post prozradil klí?ové informace a ktery byl ozna?ován p?ezdívkou ?Deep Throat“, byl tehdej?í náměstek ?editele FBI Mark Felt. Informaci zve?ejnil sám Felt a Washington Post ji potvrdil.
- 5. ?ervna – Obyvatelé ?vycarska v referendu schválili p?ipojení země k tzv. schengenskému prostoru Evropské unie. Mezi státy tohoto prostoru jsou zru?eny hrani?ní kontroly osob, ov?em o to p?ísněji jsou st?e?eny vněj?í hranice tohoto prostoru. Pro p?ipojení ?vycarska k Schengenskému prostoru se vyslovilo 54,6 procenta hlasujících. ?vycar?tí voli?i také vět?inou 58 % schválili zavedení registrovaného partnerství pro homosexuály.
- 25. ?ervna – V parlamentních volbách v Bulharsku zvítězila opozi?ní socialistická strana, která získala 31 % odevzdanych hlas?. Dosud vládnoucí Liberální strana má 20 %, strana turecké men?iny získala 12 % a radikální nacionalisté ze strany útok dostali 8 %. Není jasné, zda se vítěznym socialist?m poda?í sestavit vládu.
- 26. ?ervna – Americky ministr obrany Donald Rumsfeld potvrdil zprávy britského tydeníku The Sunday Times, podle nich? USA vedly tajné rozhovory s v?dci iráckych povstalc?. Podle Sunday Times se zástupci ?ty? povstaleckych skupin setkali se ?ty?mi americkymi d?stojníky 3. a 13. ?ervna ve vile asi 60 kilometr? severně od Bagdádu. Rumsfeld neuvedl o rozhovorech ?ádné podrobnosti a prohlásil, ?e pozornost věnovaná této věci je ?p?ehnaná“. Jedna z povstaleckych skupin, která se měla rozhovor? zú?astnit, svoji ú?ast na nich pop?ela. Ohledně vyhlídek na porá?ku iráckych povstalc? Rumsfled uvedl, ?e ?povstání mohou pokra?ovat pět, ?est, osm, deset, dvanáct let“.
- 1. ?ervence – Dolní komora německého parlamentu nevyslovila d?věru vládě Gerharda Schr?dera. Schr?der, ktery stojí v ?ele koali?ního kabinetu SPD a Strany zelenych, si nevyslovení d?věry p?ál, nebo? mu umo?nilo po?ádat prezidenta Horsta K?hlera o vypsání p?ed?asnych voleb. Schr?der k tomuto kroku sáhl po porá?ce své strany SPD v regionálních volbách.
- 2. ?ervence – Sérii koncert? Live 8 v deseti městech po celém světě nav?tívilo asi 1,5 milionu divák? a několik set milion? dal?ích sledovalo ?ivy televizní p?enos. Koncerty, které proběhly ve Filadelfii, Barrii (Kanada), Torontu, Tokiu, Moskvě, Johannesburgu, Berlíně, ?ímě, Pa?í?i a Londyně, měly upozornit na chudobu v rozvojovych zemích, zejména v Africe. Organizáto?i akce doufají, ?e tak ovlivní jednání skupiny G 8, která sdru?uje nejvlivněj?í země světa.
- 4. ?ervence – Modul vypou?těny sondou NASA nazvanou Deep Impact se podle plánu srazil s kometou 9P/Tempel. Sonda tak mohla analyzovat vytrysk hmoty z jádra komety.
- 6. ?ervence – Mezinárodní olympijsky vybor rozhodl na zasedání v Singapuru, ?e letní olympijské hry v roce 2012 uspo?ádá Londyn.
- 7. ?ervence – V Londyně bylo p?i t?ech explozích v metru a jednom v autobuse zabito nejméně 50 lidí a nejméně 700 dal?ích bylo zraněno. Celá sí? londynského metra byla uzav?ena a byla zastavena i autobusová doprava v centrální ?ásti města. – BBC uvedla, ?e k atentát?m v Londyně se p?ihlásila dosud málo známá skupina ?Tajná organizace skupina al-Káida organizace islámské svaté války v Evropě“. Podle prohlá?ení na jejích webovych stránkách mají byt útoky odplatou ?britské sionistické k?i?ácké vládě“ za ?masakry páchané Británií v Afghánistánu a Iráku“. Prohlá?ení, jeho? autenticitu není mo?né ově?it, dále varuje dánskou a italskou vládu p?ed stejnou odplatou, pokud nestáhnou své vojáky z Iráku a Afghánistánu.
- 21. ?ervence – V Londyně vybuchly t?i nálo?e v metru a jedna v autobuse. Nikdo nebyl zabit a jen jedna osoba byla zraněna. Podle britské policie útoky spáchaly sebevra?ední atentátníci, ov?em vybu?ná za?ízení v jejich zavazadlech selhala – explodovaly pouze rozbu?ky, nikoli vlastní nálo?e. K zodpovědnosti za útoky se p?ihlásila muslimská skupina Brigády abú Háfize Masrího, která má byt sou?ástí sítě al-Kajdá.
- 22. ?ervence – Britská policie zast?elila ve stanici metra v Londyně 27letého Brazilce ?ijícího v Londyně. Podle tvrzení policie se mu? p?ed ní sna?il uprchnout a policisté ho podez?ívali z p?íslu?nosti k teroristické skupině. Policie později prohlásila, ?e se jednalo o tragickou nehodu a ?e mu? nebyl s teroristy nijak spojen.
- 23. ?ervence – P?i t?ech vybu?ích v egyptském turistickém letovisku ?arm-a?-?ajk na pob?e?í Rudého mo?e bylo zabito nejméně 88 lidí v?etně ?ady zahrani?ních turist?. P?es 200 lidí bylo zraněno. P?i jednom z útok? najel sebevra?edny úto?ník s autem nalo?enym vybu?ninami do hotelu, ktery se po explozi ?áste?ně z?ítil. Dal?í dvě nálo?e explodovaly na parkovi?ti a poblí? pouli?ní kavárny. K zodpovědnosti za útoky se dosud nikdo nep?ihlásil.
- 26. ?ervence – Z Kennedyho kosmického st?ediska na Floridě odstartoval raketoplán Discovery. Jde o první let raketoplánu od katastrofy Columbie p?ed dvěma a p?l lety.
- 29. ?ervence – Byl oznámen objev planetky (nyní trpasli?í planety) 2003 UB313, která má vět?í rozměry ne? planeta Pluto.
- 8. srpna – írán obnovil jaderny program v za?ízení na zpracovávání uranu poblí? města Isfahán.
- 9. srpna – Americky raketoplán Discovery úspě?ně p?istál na letecké základně Edwards v Kalifornii ve 14:12 SEL?. NASA p?edtím zru?ila plánované p?istání raketoplánu na Kennedyho kosmickém st?edisku na Floridě z d?vodu de?tivého po?así.
- 14. srpna – Nedaleko od Atén spadlo kyperské letadlo typu Boeing 737 mí?ící z Kypru do Prahy. Na palubě bylo 115 cestujících a 6 ?len? posádky, nikdo z?ejmě nep?e?il. Mezi cestujícími bylo několik desítek kyperskych dětí mí?ících do Prahy na vylet. Pravděpodobnou p?í?inou byla porucha na klimatizaci pilotní kabiny. Letadlo u? 3/4 hodiny p?ed pádem nikdo nepilotoval, piloti byli z?ejmě udu?eni.
- 16. srpna – 21. srpna proběhly Světové dny mláde?e v Kolíně nad Rynem
- 25. srpna – Ne?ekaně tvrdě postihl v noci Miami na Floridě hurikán Katrina.
- 1. ?íjna – Z kaza?ského kosmodromu Bajkonur odstartovala k ISS raketa s lodí Sojuz, na její? palubě byl i t?etí vesmírny turista Ameri?an Gregory Olsen. Jeho úkolem na stanici během jedenáctidenní mise bylo po?ídit fotografické snímky, provést t?i léka?ské experimenty pro ESA a dal?í pokus tykající se dětí. Na palubě kosmické lodi byla i nová dvou?lenná posádka ISS Rus Valerij Tokarev a Ameri?an William McArthur, kte?í nahradili na orbitálním komplexu Rusa Sergeje Krikaljova a jeho amerického kolegu Johna Phillipse, kte?í na stanici p?sobili od dubna 2005.
- 12. ?íjna – ?ína vyslala z kosmodromu ?iou-?chüan svou druhou pilotovanou vesmírnou lo? ?en-?ou 6. Tchajkonauti Fej ?ün-lung a Nie Chaj-?eng strávili ve vesmíru pět dní a za tuto dobu 76krát obletěli planetu.
- 25. listopadu – Slovácky verbuňk byl prohlá?en Mistrovskym dílem ústního a nemateriálního dědictví lidstva UNESCO
Věda a umění
[editovat | editovat zdroj]- V Argentině byl popsán dosud největ?í objeveny dinosaurus (a tím i suchozemsky tvor v?bec) Puertasaurus.
- ?ervenec – ?panělsky astronom José-Luis Ortiz Moreno nalezl na snímku po?ízeném 7. b?ezna 2003 plutoid Haumea. Jeho zásluhy o objev v?ak byly zpochybněny.
- 2. ?íjen – Slavnostní otev?ení Soudobé hudební scény Městského divadla Brno, která se stala s cenou témě? p?l miliardy korun největ?í investicí do tuzemskych divadel od roku 1989. Budovu ur?enou pro 680 divák? otev?elo slavnostní p?edstavení muzikálu Vlasy
Nobelova cena
[editovat | editovat zdroj]- Nobelova cena za fyziku – Roy Glauber, John Hall, Theodor H?nsch
- Nobelova cena za chemii – Robert Grubbs, Richard Schrock, Yves Chauvin
- Nobelova cena za fyziologii a léka?ství – Barry Marshall, Robin Warren
- Nobelova cena za literaturu – Harold Pinter
- Nobelova cena míru – Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Mohamed El Baradei
- Nobelova pamětní cena za ekonomii – Robert Aumann, Thomas Schelling
Narození
[editovat | editovat zdroj]?esko
[editovat | editovat zdroj]
- – 2. b?eznaKarolína Lipowská, here?ka
- 10. b?ezna – Eduard ?alé, hokejista
- 13. b?ezna – Lucie Havlí?ková, tenistka
- 1. května – Linda Fruhvirtová, tenistka
- 27. května – Matěj Havelka, herec
- 8. ?íjna – Jakub Gurecky, juniorsky motocyklovy závodník (? 7. února 2022)
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna – Alzain Tareqová, bahrajnská plavkyně
- 20. ledna – Glaive, americky zpěvák a hudební producent
- 5. února - Karoline Olesen, dánská fotbalistka
- 19. února – Alma Deutscherová, anglická hudební skladatelka
- 25. února – Arda Güler, turecky fotbalista
- 28. února – Vitor Roque, brazilsky fotbalista
- – 7. b?eznaJade Weber, francouzská modelka
- 26. b?ezna – Luana Oran?sko-Nasavská, nizozemská hraběnka
- – 8. dubnaLeah Isadora Behn, ?védská princezna
- – 3. květnaMaxwell Jenkins, americky filmovy, televizní a divadelní herec
- 18. května – Alexandria Villase?orová, americká klimatická aktivistka
- – 5. ?ervnaIrene Urdangarín y de Borbón, ?panělská aristokratka
- 15. ?ervna – Dalibor Dvorsky, slovensky hokejista
- 11. ?ervence – Jovan Mijatovi?, srbsky fotbalista
- 17. ?ervence:
- Theoz ?védsky zpěvák
- Connor Bedard, kanadsky hokejovy úto?ník
- 10. srpna – Rameshbabu Praggnanandhaa, indicky ?achovy velmistr
- 4. ?íjna – Emmanuel Belgicky, belgicky princ
- 15. ?íjna – Christian Dánsky, syn dánského krále Frederika X.
- 31. ?íjna – Leonor, kně?na asturská, následnice ?panělského tr?nu
- 26. ?ervna – Alexia Nizozemská, dcera nizozemského krále Viléma-Alexandra Nizozemského
- 11. listopadu – Ben Doak, skotsky fotbalista
- 3. prosince – Sverre Magnus Norsky, syn norského korunního prince Haakona Magnuse
- 13. prosince
- Aymeric Belgicky, t?etí dítě a druhy syn prince Laurenta a princezny Claire Belgické
- Nicolas Belgicky, dvoj?e Aymerica
úmrtí
[editovat | editovat zdroj]?esko
[editovat | editovat zdroj]- 9. ledna – Antonín Klimek, historik (* 18. ledna 1937)
- 16. ledna – Michal ?ernou?ek, psycholog, pedagog a publicista (* 14. srpna 1945)
- 23. ledna
- Ji?ina T?ebická, here?ka a tane?nice (* 1. listopadu 1930)
- Jan Novotny, sklá?sky vytvarník a malí? (* 17. ?ervna 1929)
- 2. února – Luba Pellarová, dramaturgyně Národního divadla a p?ekladatelka (* 10. srpna 1922)
- 8. února – Hynek ?al?ík, hudební producent a texta? (* 9. dubna 1949)
- 11. února – Míla Myslíková, filmová a divadelní here?ka a spisovatelka (* 14. února 1933)
- 16. února – Josef ?tafl, mistr cukrá? (* 20. listopadu 1909)
- 20. února – Josef Hole?ek, kanoista, olympionik, ktery získal dvě zlaté medaile (* 25. ledna 1921)
- 1. b?ezna – Ji?í Trnka, fotbalovy reprezentant (* 2. prosince 1926)
- 2. b?ezna – Jaroslav Němec, vědec v oblasti nauky o materiálu (* 15. b?ezna 1921)
- 7. b?ezna
- Valérie ?i?márová, ?eská zpěva?ka slovenského p?vodu (* 29. ledna 1952)
- Zbyněk Malinsky, spisovatel (* 7. února 1923)
- 19. b?ezna – Josef Bro?, volejbalovy reprezentant (* 24. dubna 1927)
- 4. dubna – Helena Zmatlíková, ilustrátorka dětskych kní?ek (* 19. listopadu 1923)
- 8. dubna – Vladislav Martinek, lesnicky entomolog (* 17. ledna 1926)
- 11. dubna – Jaroslav ?perl, voják a p?íslu?ník vysadku Carbon (* 7. listopadu 1919)
- 16. dubna – Tomá? Vojtěch, jezdec rallye (* 30. ?íjna 1973)
- 17. dubna – Pavel Bergmann, historik (* 14. února 1930)
- 24. dubna – Antonín Novotny, herec a chemik (* 15. b?ezna 1913)
- 26. dubna – Josef Nesvadba, spisovatel (* 19. ?ervna 1926)
- 27. dubna – Radislav Ho?ek, klasicky filolog (* 13. b?ezna 1922)
- 6. května – Josef Ceremuga, hudební skladatel a pedagog (* 14. ?ervna 1930)
- 7. května – Václav Bo?tík, malí?, grafik a ilustrátor (* 6. listopadu 1913)
- 14. května – Alena ?ime?ková, germanistka (* 25. dubna 1932)
- 18. května – Stella Zázvorková, here?ka (* 14. dubna 1922)
- 21. května – Bohumil Eliá? star?í, sklá?sky vytvarník, socha?, malí? a grafik (* 2. zá?í 1937)
- 22. května – ?árka ?tembergová-Kratochvílová, here?ka (* 8. ?ervence 1924)
- 25. května – Věra Komárková, profesorka p?írodních věd, horolezkyně (* 25. prosince 1942)
- 26. května – Roman Hemala herec (* 11. ledna 1925)
- 29. května
- Svatopluk Pluskal, fotbalovy reprezentant (* 28. ?íjna 1930)
- Jan Bém, atlet, skokan o ty?i (* 24. listopadu 1917)
- 31. května – Anna Nováková, p?ekladatelka z ru?tiny (* 22. ?ervence 1921)
- 11. ?ervna – Miroslav Krej?a, herec a spisovatel (* 1. ?ervence 1931)
- 14. ?ervna – Leo? Sucha?ípa, herec, p?ekladatel a divadelní teoretik (* 16. února 1932)
- 15. ?ervna – Josef Jíra, malí?, grafik a ilustrátor (* 11. ?íjna 1929)
- 16. ?ervna – Eva Jakoubková, here?ka (* 8. února 1952)
- 21. ?ervna – Ji?í Ropek, varhaník a skladatel (* 1. ?ervence 1922)
- 25. ?ervna – Ji?í Kodet, herec (* 6. prosince 1937)
- 30. ?ervna – Rudolf Tecl, historik a archivá? (* 21. srpna 1950)
- 2. ?ervence – Franti?ek Roman Dragoun, malí? (* 21. ?íjna 1916)
- 6. ?ervence – Josef Randa, socha? (* 10. ledna 1933)
- 8. ?ervence – Jaroslav Anděl, právník a antikomunista (* 30. b?ezna 1905)
- 9. ?ervence – Petr Kabe?, básník, p?ekladatel a publicista (* 21. ?ervna 1941)
- 11. ?ervence – Igor Němec, bohemista (* 12. ?ervna 1924)
- 13. ?ervence – Josef Starkl, rakousky zahradník p?sobící v ?echách (* 4. února 1929)
- 24. ?ervence – Pavel Dostál, politik, spisovatel, dramatik a choreograf (* 25. února 1943)
- 20. ?ervence – Pavel ?otek, hudební skladatel a pedagog (* 12. b?ezna 1922)
- 23. ?ervence – Josef Kus, hokejovy reprezentant (* 1. ?ervna 1921)
- 28. ?ervence – Ji?í Jirou?, klavírista, houslista, dirigent a hudební skladatel (* 4. srpna 1923)
- 30. ?ervence – Vladimír Vale?, malí?, scénograf (* 8. dubna 1941)
- 10. srpna
- Jaroslav Koutecky, fyzikální chemik (* 14. ?íjna 1922)
- Ilja Pracha?, herec (* 30. dubna 1924)
- 17. srpna
- Emil Skála, germanista (* 20. listopadu 1928)
- Dalibor Brázda, skladatel a dirigent (* 9. zá?í 1921)
- 20. srpna – Ladislav Vychodil, scénograf (* 28. února 1920)
- 22. srpna – Karel Oliva, jazykovědec polonista a lexikograf (* 15. ledna 1927)
- 23. srpna – Josef Liesler, malí? (* 19. zá?í 1912)
- 27. srpna – Václav Chochola, fotograf (* 31. ledna 1923)
- 1. zá?í – Richard Honzovi?, hlasatel a voiceover (* 17. b?ezna 1934)
- 8. zá?í – Milena Hübschmannová, indolo?ka a zakladatelka ?eské romistiky (* 10. ?ervna 1933)
- 11. zá?í – Zdeněk Srna, divadelní vědec, kritik, historik (* 26. ledna 1929)
- 14. zá?í – Stanislav T?ma, fotograf (* 17. ?ervence 1950)
- 19. zá?í – Jaroslav To?, filmovy a divadelní herec (* 5. února 1935)
- 23. zá?í – Emil Kone?ny, herec (* 19. b?ezen 1916)
- 26. zá?í – Franti?ek Procházka, botanik (* 30. b?ezna 1939)
- 30. zá?í – Stanislav Segert, evangelicky teolog a lingvista (* 4. května 1921)
- 2. ?íjna
- Josef Bene?, etnograf a muzeolog (* 1. b?ezna 1917)
- Franti?ek Vlasák, ekonom a politik (* 30. srpna 1912)
- 20. ?íjna
- Franti?ek Kavka, historik (* 21. listopadu 1920)
- Eva ?vankmajerová, vytvarnice a spisovatelka (* 25. zá?í 1940)
- 26. ?íjna – Václav Král, automobilovy designér, konstruktér a závodník (* 27. zá?í 1936)
- 4. listopadu – Bohumil Gregor, dirigent (* 14. ?ervence 1926)
- 5. listopadu – Michal To?ovsky, politik (* 16. února 1951)
- 9. listopadu – Luděk Vimr, malí?, grafik a ilustrátor (* 5. ?ervence 1921)
- 17. listopadu – Milan Dufek, zpěvák, hudební skladatel, kytarista a flétnista (* 6. května 1944)
- 18. listopadu – Libu?e Geprtová, here?ka (* 21. prosince 1941)
- 19. listopadu – Miroslav ?ervenka, literární vědec, p?ekladatel a básník (* 5. listopadu 1932)
- 20. listopadu – P?emysl Charvát, dirigent (* 4. ?íjna 1930)
- 28. listopadu – Miroslav ?těpánek, re?isér, vytvarník, scenárista a scénograf (* 2. prosince 1923)
- 1. prosince – Rudolf Str?binger, noviná?, publicista a spisovatel (* 5. b?ezna 1931)
- 3. prosince – Jan B??ek, hudební skladatel a pedagog (* 16. února 1927)
- 15. prosince – Ji?ina Hauková, básní?ka a p?ekladatelka (* 27. ledna 1919)
- 21. prosince – Rudolf Pernicky, voják, p?edseda Konfederace politickych vězň? ?eské republiky (* 1. ?ervence 1915)
- 26. prosince – Ji?í Cejpek, informa?ní vědec a knihovník (* 20. února 1928)
- 28. prosince – Emil Velensky, basketbalista, mistr Evropy (* 21. května 1920)
- neznámé datum
- Bed?ich Grünzweig, americky fotograf ?eského p?vodu (* 3. dubna 1910)
- Jaroslav Turek, malí? (* 16. února 1925)
- Miroslav ?těpánek, historik, archeolog a encyklopedista (* 10. ledna 1934)
- Leo Vani?, vytvarny umělec (* 9. listopadu 1936)
- Miroslav Koko?ka, hrá? na marimbu a hudební skladatel (* 19. ?ervence 1944)
Svět
[editovat | editovat zdroj]














- 2. ledna – Maclyn McCarty, americky genetik (* 9. ?ervna 1911)
- 3. ledna – Will Eisner, americky kreslí? (* 6. b?ezna 1917)
- 4. ledna – Humphrey Carpenter, anglicky ?ivotopisec, spisovatel a rozhlasovy hlasatel (* 29. dubna 1946)
- 8. ledna – Michel Thomas, polsky polyglot a u?itel jazyk? (* 3. února 1914)
- 9. ledna
- Andreas Lommel, německy etnolog (* 19. ?ervence 1912)
- Rudolf Kundera, moravsko-francouzsky malí? (* 9. b?ezna 1911)
- 10. ledna – Josefína ?arlota Belgická, belgická princezna (* 11. ?íjna 1927)
- 11. ledna
- Miriam Hyde, australská skladatelka (* 15. ledna 1913)
- Fabrizio Meoni, italsky jezdec rallye (* 31. prosince 1957)
- Spencer Dryden, americky rockovy bubeník (* 7. dubna 1938)
- Jimmy Griffin, americky zpěvák, kytarista a skladatel (* 10. srpna 1943)
- 12. ledna – Amrish Puri, indicky herec (* 22. ?ervna 1932)
- 17. ledna
- Charlie Bell, ?editel McDonald's (* 7. listopadu 1960)
- ?ao C’-jang, ?ínsky premiér (* 17. ?íjna 1919)
- 19. ledna – Anita Kulcsárová, ma?arská házenká?ka (* 2. ?íjna 1976)
- 20. ledna
- Jan Nowak-Jeziorański, polsky noviná? (* 15. května 1913)
- Per Borten, norsky premiér (* 3. dubna 1913)
- 21. ledna – Theun de Vries, nizozemsky spisovatel a básník (* 26. dubna 1907)
- 23. ledna – Johnny Carson, americky komik (* 23. ?íjna 1925)
- 25. ledna – Philip Johnson, americky architekt (* 8. ?ervence 1906)
- 28. ledna – Jacques Villeret, francouzsky herec (* 6. února 1951)
- 29. ledna
- Ephraim Kishon, ?idovsky spisovatel (* 23. srpna 1924)
- Guus Zoutendijk, holandsky matematik (* 12. zá?í 1929)
- 2. února – Max Schmeling, německy sportovec, boxer (* 28. zá?í 1905)
- 3. února
- Ernst Mayr, německy evolu?ní biolog (* 5. ?ervence 1904)
- Corrado Bafile, italsky vatikánsky diplomat, kardinál (* 4. ?ervence 1903)
- Zurab ?vanija, gruzínsky premiér (* 9. prosince 1963)
- 5. února – Gnassingbe Eyadéma, prezident Toga (* 26. prosince 1937)
- 7. února – Atli P?tursson Dam, p?edseda vlády Faerskych ostrov? (* 12. zá?í 1932)
- 8. února
- Gaston Rahier, belgicky motokrosovy závodník (* 1. února 1947)
- Jimmy Smith, americky hrá? na Hammondovy varhany (* 8. prosince 1928)
- 10. února – Arthur Miller, americky spisovatel a dramatik (* 17. ?íjna 1915)
- 12. února – Dorothy Stang, americká ?eholnice a bojovnice za lidská práva (* 7. ?ervna 1937)
- 14. února – Rafík Harírí, libanonsky politik a podnikatel (* 1. listopadu 1944)
- 15. února
- Richard Grunberger, rakousky historik (* 7. b?ezna 1924)
- Pierre Bachelet, francouzsky zpěvák, ?ansoniér a hudební skladatel (* 25. května 1944)
- 17. února
- Omar Sívori, argentinsky fotbalista naturalizovany v Itálii (* 2. ?íjna 1935)
- Jens Martin Knudsen, dánsky astrofyzik (* 12. ?íjna 1930)
- 21. února – Zdzis?aw Beksiński, polsky malí? (* 24. února 1929)
- 24. února – Glanmor Williams, vel?sky historik (* 5. května 1920)
- 25. února
- Peter Benenson, britsky právník, zakladatel Amnesty International (* 31. ?ervence 1921)
- Jean Prat, francouzsky ragbista (* 1. srpna 1923)
- 28. února – Jim Capaldi, anglicky hudebník a hudební skladatel (* 2. srpna 1944)
- 3. b?ezna
- Rinus Michels, nizozemsky fotbalovy trenér (* 9. února 1928)
- Al?běta Marie Bavorská, hraběnka z Kagenecku (* 10. ?íjna 1913)
- 6. b?ezna – Hans Bethe, německo-americky fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 2. ?ervence 1906)
- 7. b?ezna
- Debra Hillová, americká filmová producentka a scenáristka (* 10. listopadu 1950)
- Jozef Stank, slovensky politik (* 26. ?íjna 1940)
- 8. b?ezna – Aslan Maschadov, ?e?ensky prezident (* 21. zá?í 1951)
- 10. b?ezna – Danny Joe Brown, americky hudebník, skladatel a zpěvák (* 24. srpna 1951)
- 14. b?ezna – Akira Jo?izawa, japonsky origamista (* 14. b?ezna 1911)
- 17. b?ezna
- George Frost Kennan, americky diplomat (* 16. února 1904)
- Andre Norton, americká autorka sci-fi (* 17. února 1912)
- 22. b?ezna
- Clemente Domínguez y Gómez, ?panělsky vzdoropape? (* 23. května 1946)
- Kenzó Tange, japonsky architekt (* 4. zá?í 1913)
- 26. b?ezna
- James Callaghan, britsky premiér (* 27. b?ezna 1912)
- Paul Hester, australsky hudebník, ?len skupiny Crowded House (* 8. ledna 1959)
- 27. b?ezna – Antonio Téllez Solá, ?panělsky anarchista, noviná? a historik (* 18. ledna 1921)
- 28. b?ezna – Pál Losonczi, p?edseda Prezidiální rady Ma?arské lidové republiky (* 18. zá?í 1919)
- 2. dubna – Jan Pavel II., pape? (* 18. května 1920)
- 5. dubna
- Jacques Poitrenaud, francouzsky filmovy re?isér a herec (* 22. května 1922)
- Saul Bellow, americky spisovatel (* 11. ?ervna 1915)
- 6. dubna – Rainier III, monacky kní?e (* 31. května 1923)
- 8. dubna – Stano Radi?, slovensky scenárista, humorista, moderátor (* 7. května 1955)
- 11. dubna – Alfons Heck, aktivista (* 3. listopadu 1927)
- 12. dubna
- Ehud Manor, izraelsky autor písní, p?ekladatel (* 13. ?ervence 1941)
- Florin Abelès, francouzsky fyzik (* 20. ?íjna 1922)
- 13. dubna
- André Gunder Frank, americky sociolog, ekonom a historik (* 24. února 1929)
- Nikola Ljubi?i?, jugoslávsky partyzán a komunisticky politik (* 4. listopadu 1916)
- 21. dubna – Gwynfor Evans, vel?sky politik (* 1. zá?í 1912)
- 22. dubna
- Eduardo Paolozzi, skotsky socha?, grafik a pr?myslovy návrhá? (* 7. b?ezna 1924)
- John Marshall, americky filma? a antropolog (* 12. listopadu 1932)
- 23. dubna – Jimmy Woode, americky jazzovy kontrabasista (* 23. zá?í 1926)
- 24. dubna
- Michal Chudík, slovensky politik, diplomat a spisovatel (* 29. zá?í 1914)
- Ezer Weizman, izraelsky prezident (* 15. ?ervna 1924)
- 26. dubna
- Augusto Roa Bastos, paraguaysky spisovatel (* 13. ?ervna 1917)
- Maria Schell, rakouská here?ka (* 15. ledna 1926)
- 27. dubna – Marian Sawa, polsky skladatel, varhaník, muzikolog a pedagog (* 12. ledna 1937)
- 28. dubna – Percy Heath, americky jazzovy kontrabasista (* 30. dubna 1923)
- 29. dubna – Alla Alexandrovna Andrejevová, ruská vytvarnice, ?ena básníka a mystika Daniila Andrejeva (* 25. února 1915)
- 1. května – Zoltán Pásztory, ma?arsky hudebník (* 31. ?íjna 1944)
- 2. května
- Robert Hunter (noviná?), kanadsky noviná? a spoluzakladatel organizace Greenpeace (* 13. ?íjna 1941)
- Wee Kim Wee, singapursky prezident (* 4. listopadu 1915)
- 3. května – Pierre Moerlen, francouzsky bubeník a perkusionista (* 23. ?íjna 1952)
- 8. května – Wolfgang Blochwitz, německy fotbalovy branká? (* 8. února 1941)
- 12. května – Frankie LaRocka, americky bubeník a hudební producent (* 17. dubna 1954)
- 13. května – George Dantzig, americky matematik (* 8. listopadu 1914)
- 16. května – Rees Davies, vel?sky historik (* 6. srpna 1938)
- 20. května – Paul Ricoeur, francouzsky evangelicky filosof (* 27. února 1913)
- 22. května – Thurl Ravenscroft, americky dabér a zpěvák (* 6. února 1914)
- 26. května – Eddie Albert, americky herec (* 22. dubna 1906)
- 6. ?ervna – Anne Bancroftová, americká here?ka (* 17. zá?í 1931)
- 10. ?ervna – Kenneth Taylor, americky teolog a spisovatel (* 8. května 1917)
- 13. ?ervna
- Joan Abse, anglická histori?ka umění (* 11. zá?í 1926)
- álvaro Cunhal, portugalsky politik a spisovatel (* 10. listopadu 1913)
- David Diamond, americky hudební skladatel (* 9. ?ervence 1915)
- 14. ?ervna – Carlo Maria Giulini, italsky dirigent (* 9. května 1914)
- 17. ?ervna – Keith Morris, anglicky fotograf (* 15. srpna 1938)
- 20. ?ervna – Jack Kilby, americky elektroin?enyr, vynálezce integrovaného obvodu (* 8. listopadu 1923)
- 21. ?ervna – Jaime Sin, filipínsky kardinál a manilsky arcibiskup (* 31. srpna 1928)
- 23. ?ervna – Manolis Anagnostakis, ?ecky básník (* 10. b?ezna 1925)
- 3. ?ervence
- Pierre Michelot, francouzsky jazzovy kontrabasista (* 3. b?ezna 1928)
- Alberto Lattuada, italsky filmovy re?isér (* 13. listopadu 1914)
- 4. ?ervence – John Stubblefield, americky jazzovy saxofonista (* 4. února 1945)
- 6. ?ervence
- 9. ?ervence
- Jevgenij Gri?in, sovětsky rychlobrusla?, olympijsky vítěz (* 23. b?ezna 1931)
- Lu Wen-fu, ?ínsky spisovatel (* 23. b?ezna 1927)
- 11. ?ervence – Klára Jarunková, slovenská spisovatelka (* 28. dubna 1922)
- 14. ?ervence
- Tilly Fleischerová, německá olympijská vítězka v hodu o?těpem (* 2. ?íjna 1911)
- Cicely Saundersová, anglická léka?ka a sociální pracovnice (* 22. ?ervna 1918)
- 16. ?ervence – John Ostrom, americky paleontolog (* 18. února 1928)
- 17. ?ervence – Edward Heath, p?edseda britské vlády (* 9. ?ervence 1916)
- 18. ?ervence
- William Westmoreland, americky generál (* 26. b?ezna 1914)
- Amy Gillettová, australská sportovkyně (* 9. ledna 1976)
- 20. ?ervence – James Doohan, americky herec (* 3. b?ezna 1920)
- 21. ?ervence – Long John Baldry, anglicky zpěvák (* 12. ledna 1941)
- 23. ?ervence – Christian Zuber, francouzsky fotodokumentarista, noviná? a spisovatel (* 19. února 1930)
- 30. ?ervence
- Rudolf Tajcnár, slovensky hokejista, ?eskoslovensky reprezentant (* 17. dubna 1948)
- Lucky Thompson, americky jazzovy saxofonista (* 16. ?ervna 1924)
- 1. srpna – Fahd bin Abd al-Azíz, saúdskoarabsky král (* 16. b?ezna 1921)
- 3. srpna – Fran?oise d'Eaubonne, francouzská spisovatelka a feministka (* 12. b?ezna 1920)
- 5. srpna – Polina Astachovová, sovětská sportovní gymnastka, pětinásobná olympijská vítězka (* 30. ?íjna 1936)
- 6. srpna
- Robin Cook, britsky exministr zahrani?í (* 28. srpna 1946)
- Ibrahim Ferrer, kubánsky zpěvák (* 20. února 1927)
- Carlo Little, anglicky rockovy bubeník (* 17. prosince 1938)
- 7. srpna – Ester ?imerová-Martin?eková, slovenská malí?ka (* 23. ledna 1909)
- 9. srpna
- Colette Bessonová, francouzská olympijská vítězka v běhu na 400 metr? (* 7. dubna 1946)
- Nikolaj Pu?kov, sovětsky reprezenta?ní hokejovy branká? (* 30. ledna 1930)
- 12. srpna – Lakshman Kadirgamar, srílansky ministr zahrani?í (* 12. dubna 1932)
- 13. srpna – David Lange, novozélandsky premiér (* 4. srpna 1942)
- 16. srpna
- Roger Schütz, zakladatel komunity Taizé (* 12. května 1915)
- Joe Ranft, americky herec a scenárista (* 13. b?ezna 1960)
- 19. srpna – Au?ra Augustinavi?iūt?, litevská sociolo?ka (* 4. dubna 1927)
- 21. srpna – Robert Moog, americky vynálezce a pr?kopník elektronické hudby (* 23. května 1934)
- 22. srpna – Mati Unt, estonsky spisovatel, dramaturg a kritik (* 1. ledna 1944)
- 25. srpna – Peter Glotz, německy politik, publicista, politolog (* 6. b?ezna 1939)
- 28. srpna
- Esther Szekeresová, ma?arsko-australská matemati?ka (* 20. února 1910)
- George Szekeres, ma?arsky a australsky matematik (* 29. května 1911)
- 23. srpna – Brock Peters, americky herec (* 2. ?ervence 1927)
- 30. srpna – Anatolij Markovi? Marku?a, rusky noviná?, vojensky stíha? a spisovatel (* 20. ?ervna 1921)
- 31. srpna – Józef Rotblat, britsky fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 4. listopadu 1908)
- 3. zá?í – William Rehnquist, americky státník (* 1. ?íjna 1924)
- 7. zá?í – Arnold Keyserling, německy filosof a teolog (* 9. února 1922)
- 11. zá?í – Al Casey, americky swingovy kytarista (* 15. zá?í 1915)
- 12. zá?í – Serge Lang, francouzsky matematik (* 19. května 1927)
- 14. zá?í – Robert Wise, americky st?iha?, zvuka?, filmovy producent a re?isér (* 10. zá?í 1914)
- 19. zá?í – Helmut Baierl, německy spisovatel (* 23. prosince 1926)
- 20. zá?í – Simon Wiesenthal, rakousky aktivista za potrestání pachatel? holocaustu (* 31. prosince 1908)
- 22. zá?í – Annemarie Heinrich, německo-argentinská fotografka (* 9. ledna 1912)
- 25. zá?í – Morgan Scott Peck, americky psychiatr a spisovatel (* 23. května 1936)
- 27. zá?í
- John McCabe, americky spisovatel a pedagog (* 14. listopadu 1920)
- Ronald Golias, brazilsky herec a komik (* 4. května 1929)
- 29. zá?í – Gennadij Sarafanov, sovětsky vojensky letec a kosmonaut (* 1. ledna 1942)
- 30. zá?í – Sergej Starostin, rusky jazykovědec (* 24. b?ezna 1953)
- 2. ?íjna – Orest Dubay, slovensky akademicky malí? (* 15. srpna 1919)
- 3. ?íjna – Alastair Cameron, kanadsky astrofyzik (* 21. ?ervna 1925)
- 10. ?íjna
- Wayne Booth, americky literární teoretik (* 22. února 1921)
- Milton Obote, prezident Ugandy (* 28. prosince 1925)
- 15. ?íjna – Giuseppe Caprio, italsky arcibiskup a kardinál (* 15. listopadu 1914)
- 18. ?íjna – Johnny Haynes, anglicky fotbalista (* 17. ?íjna 1944)
- 20. ?íjna
- 22. ?íjna – Arman, francouzsko-americky vytvarny umělec (* 17. listopadu 1928)
- 24. ?íjna – Rosa Parksová, americká bojovnice za lidská práva (* 4. února 1913)
- 28. ?íjna – Richard Smalley, americky chemik, objevitel fulleren? (* 6. ?ervna 1943)
- 1. listopadu – Michael Piller, americky televizní scenárista (* 30. května 1948)
- 3. listopadu – Aenne Burdová, německá ?Královna odívání“ (* 28. ?ervence 1909)
- 5. listopadu
- Link Wray, americky kytarista a zpěvák (* 2. května 1929)
- John Fowles, britsky spisovatel a esejista (* 31. b?ezna 1926)
- 9. listopadu – Kó??eril Ráman Nárájanan, indicky prezident (* 27. ?íjna 1920)
- 11. listopadu
- Ján Karel, ?eskoslovensky fotbalovy reprezentant (* 28. ?íjna 1924)
- Peter Drucker, americky teoretik a filosof managementu (* 19. listopadu 1909)
- 15. listopadu
- Arto Salminen, finsky spisovatel (* 22. ?íjna 1959)
- Roy Brooks, americky jazzovy bubeník (* 9. b?ezna 1938)
- 16. listopadu – Henry Taube, americky chemik, nositel Nobelovy ceny (* 30. listopadu 1915)
- 23. listopadu – Eduard Hegel, německy teolog a církevní historik (* 28. února 1911)
- 24. listopadu – Harry Thürk, německy noviná? a spisovatel (* 8. b?ezna 1927)
- 25. listopadu
- Richard Burns, britsky rallyovy jezdec a mistr světa z roku 2001 (* 17. ledna 1971)
- George Best, severoirsky fotbalista (* 22. května 1946)
- 26. listopadu
- Mark Craney, bubeník skupiny Jethro Tull (* 26. srpna 1952)
- Jozef Chovan?ík, slovensky motocyklovy závodník (* 25. ledna 1956)
- 5. prosince – Vladimir Toporov, rusky filolog (* 5. ?ervence 1928)
- 6. prosince – Devan Nair, prezident Singapuru (* 5. srpna 1923)
- 8. prosince – Leo Scheffczyk, německy ?ímskokatolicky kněz, teolog, kardinál (* 21. února 1920)
- 9. prosince
- Mike Botts, americky bubeník (* 8. prosince 1944)
- Robert Sheckley, americky spisovatel (* 16. ?ervence 1928)
- 12. prosince – Juraj Szikora, slovensky fotbalista, úto?ník, reprezentant ?eskoslovenska (* 2. b?ezna 1947)
- 21. prosince – Johan Fjord Jensen, dánsky literární historik (* 17. prosince 1928)
- 25. prosince
- Derek Bailey, britsky kytarista (* 29. ledna 1930)
- Birgit Nilssonová, ?védská operní pěvkyně (* 17. května 1918)
Hlavy stát?
[editovat | editovat zdroj]- ?esko – prezident Václav Klaus (2003–2013)
- Francie – prezident Jacques Chirac (1995–2007)
- Ma?arsko – prezident Ferenc Mádl (2000–2005), László Sólyom (2005–2010)
- Německo – prezident Horst K?hler (2004–2010)
- Polsko – prezident Aleksander Kwa?niewski (1995–2005), Lech Kaczyński (2005–2010)
- Rakousko – prezident Heinz Fischer (od 2004)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (1999–2008)
- Slovensko – prezident Ivan Ga?parovi? (2004–2014)
- Spojené království – královna Al?běta II. (1952–2022)
- Spojené státy americké – prezident George W. Bush (2001–2009)
- Ukrajina – prezident Leonid Ku?ma (1994–2005), Viktor Ju??enko (2005–2010)
- Vatikán – pape? Jan Pavel II. (1978–2005), Benedikt XVI.