《大逆转裁判2》公布新预告 助手妹子和服太美丽！

?védské království Konungariket Sverige
vlajka znak
Hymna Du gamla, du fria
Motto F?r Sverige – I tiden
Geografie
百度 魏铭淇接着说：我希望您能对我们多一点包容，给我们一些时间。 Poloha ?védska v Evropě a EU
Hlavní město	Stockholm
Rozloha	447 428 km2 (55. na světě) z toho 8,97 % vodní plochy
Nejvy??í bod	Kebnekaise (2 097 m n. m.)
?asové pásmo	UTC+1 (SE?) UTC+2 (SEL?, letní ?as)
Poloha	61° s. ?., 15° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	10 588 230 (87. na světě, 2024)
Hustota zalidnění	25 obyv./km2 (198. na světě)
HDI	▲ 0,952 (velmi vysoky) (5. na světě, 2022)
Jazyk	?véd?tina (ú?ední), fin?tina, sám?tina, me?nkieli, rom?tina, jidi?
Nábo?enství	k?es?anství, islám
Státní útvar
Státní z?ízení	unitární konstitu?ní monarchie
Vznik	860 n. l. (od nepaměti, stary státní útvar)
Král (s)	Karel XVI. Gustav
P?edseda vlády (s)	Ulf Kristersson
Měna	?védská koruna (SEK)
HDP/obyv. (PPP)	65 842 USD (18. na světě, 2023)
Giniho koeficient	27,6 (2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	752 SWE SE
MPZ	S
Telefonní p?edvolba	+46
Národní TLD	.se
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové polo?ky.

?védsko, plnym názvem ?védské království, je severská země le?ící na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Na západě a severu sousedí s Norskem, na vychodě s Finskem a Baltskym mo?em, na jihu je mostem p?es pr?liv ?resund spojeno s Dánskem. Ji?ní ?védsko je p?evá?ně rovinaté a zemědělské, zatímco sever, kam pat?í i Skandinávské poho?í na severozápadě země, je zalesněny. Dělí se na 21 kraj?. S rozlohou asi 447 000 km2 je ?védsko největ?í severskou zemí, pátou největ?í zemí Evropy a t?etí největ?í zemí Evropské unie. Má 10,6 milionu obyvatel a je druhou nej?id?eji osídlenou zemí v Evropské unii. Hlavním a největ?ím městem je Stockholm, mezi dal?í vyznamná města pat?í G?teborg, Malm? a Uppsala. ?védové tvo?í kolem 85 % obyvatel země, ú?edním jazykem je ?véd?tina.

?védsko bylo osídleno ji? v prehistorickych dobách kolem roku 12 000 p?. n. l. Obyvatelé se objevují jako Géaté (?védsky G?tar) a Sveové (Svear), kte?í byli sou?ástí mo?eplaveckych národ? známych jako Seve?ané. Jednotny ?védsky stát vznikl na konci 10. století. V roce 1397 se ?védsko p?ipojilo k Norsku a Dánsku a vytvo?ilo skandinávskou Kalmarskou unii, kterou ?védsko opustilo v roce 1523. Kdy? se ?védsko zapojilo do t?icetileté války na straně protestant?, za?ala expanze jeho území a vznikla ?védská ?í?e, která z?stala jednou z velmocí Evropy a? do po?átku 18. století. Během této éry ?védsko ovládalo velkou ?ást Baltského mo?e. Vět?inu dobytych území mimo Skandinávsky poloostrov ztratilo v pr?běhu 18. a 19. století. Vychodní polovina ?védska, dne?ní Finsko, byla ztracena ve prospěch carského Ruska v roce 1809. Poslední válka, do ní? se ?védsko p?ímo zapojilo, se odehrála v roce 1814, kdy ?védsko vojenskymi prost?edky donutilo Norsko k personální unii, která trvala a? do roku 1905.

?védsko je unitární konstitu?ní monarchií s králem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárnou moc má jednokomorovy parlament. Je vysoce rozvinutou zemí, která se trvale umís?uje v první desítce v indexu lidského rozvoje. ?védsko vybudovalo vyspělou ekonomiku se sociálním státem postavenym na severském modelu sociálního zabezpe?ení. Má 14. nejvy??í HDP na obyvatele na světě a zaujímá velmi dobré postavení v kvalitě ?ivota, zdravotnictví, vzdělávání, ochraně ob?anskych svobod, hospodá?ské konkurenceschopnosti, rovnosti p?íjm?, rovnosti pohlaví a prosperitě. V roce 1995 ?védsko vstoupilo do Evropské unie a po ruské invazi na Ukrajinu v b?eznu 2024 do Severoatlantické aliance, ?ím? ukon?ilo svou dlouholetou zahrani?ní politiku nezú?astněnosti a status neutrality. Je ?lenem Organizace spojenych národ?, schengenského prostoru, Rady Evropy, Severské rady, Světové obchodní organizace a zakládajícím ?lenem Organizace pro hospodá?skou spolupráci a rozvoj.

Etymologie

Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sve? (?védsky svear, latinsky suiones), ktery ve st?edověku obyval oblast centrálního ?védska (Svealand) – Swerige (Svea rike, ?í?e Sve?) bylo p?vodně ozna?ení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasny, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s vyznamem ?my sami“.

Dějiny

Související informace naleznete také v ?lánku Dějiny ?védska.

Zalo?ení státu a Vikingové

Nástěnné malby z Bohusl?n

území ?védska mělo vyspělou kulturu ji? v severské době bronzové. Nejstar?í obyvatelé byli z?ejmě lovci a sběra?i, kte?í se ?ivili tím, co jim poskytovalo mo?e (dnes ozna?ované jako Baltské mo?e). ?védsko má vysokou koncentraci pravěkych nástěnnych maleb, p?i?em? nejvíce jich najdeme v provincii Bohusl?n. Nejstar?í jsou v?ak ty z provincie J?mtland, jsou datovány do období kolem roku 9000 p?. n. l.

Není známo, kdy ?védské království vzniklo, ale u? v roce 98 ?ímsky historik Tacitus psal o panovníkovi, ktery vládl nad zemí Svealand. Historici ale vět?inou pova?ují za vznik ?védska spojení území Svealand a G?taland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik Vítězny (970–995).

Mapa vikingskych vyprav

Za?átkem st?edověku pat?ili ?védové mezi Vikingy, bojovné kmeny, které v 8.–11. století expandovaly ze severskych zemí (dne?ní Norsko, Dánsko a ?védsko) do mnoha ?ástí Evropy a po nějakou dobu je ovládaly. ?véd?tí Vikingové pronikali zejména na vychod, kde byli známí jako Varjagové. V Rusku zalo?ili vládnoucí dynastii Rurikovc?. Po Volze se dostali a? do arabskych zemí a po Dněpru do ?erného mo?e a Byzance, kde za?ali slou?it jako osobní garda byzantskych císa??.

Vikingové byli pohané. P?echod ke k?es?anství byl slo?ity, postupny a ob?as násilny. Podle Adama Brémského byl v Dánsku pok?těn ji? Erik Vítězny, zapomněl v?ak na k?es?anskou víru poté, co se vrátil do ?védska. Pok?těn byl také druhy ?védsky král Olof Sk?tkonung, syn Erika Vítězného, a to okolo roku 1008. Podle Adama Brémského sice Olof a? do své smrti z?stal k?es?anem, ale proto?e vět?ina ?véd? byli stále pohané, jeho k?es?anské aktivity se omezily jen na ji? pok?es?an?těnou provincii G?taland. Podle legendy byl Olof ve Stockholmu umu?en poté, co odmítl obětovat pohanskym boh?m.

Christianizace

Erik IX. a biskup Jind?ich se plaví do Finska, pozdně st?edověké vyobrazení ?védské k?í?ové vypravy

Christianizace v?ak v 11. a 12. století nakonec byla úspě?ná a p?ispěla ke vzniku jednotného ?védského státu. Násilnou cestu si p?i prosazování k?es?anství zvolil zejména král Stenkil, první panovník z rodu Stenkil?, ktery ?védsku vládl od roku 1060. Je?tě Anund G?rdske (vládl kolem roku 1070) v?ak byl svr?en, kdy? vydal zákaz lidskych obětí v chrámu v Uppsale. Také Inge I. ?védsky (1079–1084, 1087–1105) měl byt svr?en kv?li zákazu pohanskych obětí. Právě Inge v?ak roku 1087 znovudobyl Uppsalu, která byla nábo?enskym centrem staré víry celého ?védska (a mo?ná celé Skandinávie). Stary chrám zapálil, zabil pohanského vzdorokrále Blot-Svena a znovu uzmul pro sebe tr?n. To je v christianiza?ním procesu patrně zásadní mezník. Během vlády Karla VII. bylo ve ?védsku zalo?eno první arcibiskupství, v roce 1164. ?védské kostely se tím pádem mohly zcela odpoutat od závislosti na dánském arcibiskupství v Lundu. ?lo o d?le?ity krok k suverenitě ?védska a ohrazování se v??i vlivu Dán?, nejmocněj?ích Skandinávc? ve st?edověku. Nejuctívaněj?í ?védskou světicí se stala Brigita ?védská.

Brzy se ?védsko stalo samo ?i?itelem k?es?anství. ?védské k?í?ové vypravy proti pohanskym kmen?m také za?lenily ve 13. století do ?védského státu i území dne?ního Finska (zejm. zásluhou jarla Birgera Magnussona z Bj?lbo, ktery od roku 1250 vládl jako regent za svého syna, nezletilého krále Valdemara Birgerssona). V roce 1359 král svolal první ?védsky parlament, Riksdag, do něj? byli pozváni zástupci měst, ?lechtici i duchovní.

Kalmarská unie

Kalmarská unie

Chod ?védskych dějin pak změnil Albrecht Meklenbursky, kterého na tr?n dotla?ila ?védská ?lechta, aby omezila panovnickou moc. Kdy? se v?ak Albrecht pokusil chomout vlivnych ?lechtic? odhodit, obrátili se tito s ?ádostí o pomoc na dánskou královnu Markétu I. Tím nevědomky uvrhli ?védsko na del?í ?as pod dánskou hegemonii. Markéta toti? neváhala, Albrechta sesadila, sama uzurpovala tr?n a nově spojila Dánsko a ?védsko (tedy i Norsko) do jednoho státu, jemu? se za?alo ?íkat Kalmarská unie (1389). ?védsky král tak od té doby sídlil v Dánsku.

Stockholmská krvavá lázeň

V 15. století vzdorovali ?védové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, co? vyústilo v ozbrojené konflikty. K nejznáměj?ím pat?í povstání, které v roce 1434 vedl ?védsky ?lechtic a majitel dol? Engelbrekt Engelbrektsson. Roku 1435 byl zvolen v?dcem stavovského sněmu (Riksens st?nder), ktery sídlil ve městě Arboga, ?ím? vzpoura dostala charakter stavovského povstání. Sněm na?as p?evzal vládu v zemi a Engelbrektsson se stal jejím regentem. Ostatní ?lechtici měli ov?em trochu jiné p?edstavy ne? Engelbrektsson a nakonec up?ednostnili jako v?dce sněmu Karla Knutssona, zatímco Engelbrektsson byl krátce poté zavra?děn, ?ím? se sněmu definitivně otev?ela cesta k dohodě s králem. Ky?enou suverenitu to v?ak nep?ineslo. Dal?í velká rebelie vypukla proti centraliza?ním snahám Kristiána II. Dánsky král odpověděl terorem. 7. listopadu 1520 nechal uvěznit a popravit 82 vedoucích ?védskych ?lechtic?. Tento masakr, ktery ve?el do dějin jako Stockholmská krvavá lázeň, vyvolal ve ?védsku mohutné povstání v ?ele s Gustavem Vasou. Toto povstání u? Kalmarská unie nep?e?ila.

Samostatny stát a evropská velmoc

Gustav Vasa obviňuje katolické kněze ve V?ster?s

?védsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav zalo?il dědi?nou monarchii (dynastie Vasovc? vládla a? do roku 1659), a tím moderní ?védsky stát. Gustav Vasa je tak ?védy pova?ován za otce národa. Krom toho, ?e vytvo?il silnou centrální vládu (zejm. s pomocí německych ú?edník?), ovlivnil ?védskou kulturu tím, ?e podporoval zavedení protestantismu. D?vodem byla patrně snaha získat církevní majetek k pokrytí dluh? z osvobozenecké války, je? měl Vasa zejména v??i hanzovnímu městu Lübeck, bez něho? by jeho revoluce sotva uspěla a jemu? také po nástupu na tr?n udělil monopol na obchod v Baltském mo?i. V roce 1527 svolal Vasa takzvany reforma?ní sněm do V?ster?s, p?eru?il styky s pape?em a na sněmu se postavil do ?ela ?védské národní církve. V roce 1530 nová církev p?evzala augsburské vyznání. Nejvy??ím knězem nové církve (svym zp?sobem premiérem země) se stal Olaus Petri. Ten bojoval zejména za kázání ve ?véd?tině a podporoval také ?védsky p?eklad Bible, jen? byl dokon?en roku 1540. První ?védská kázání i p?eklad byly d?le?itym milníkem na cestě ke kodifikaci spisovné ?véd?tiny.

Gustav II. Adolf v první bitvě u Breitenfeldu

17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, ktery za?adil ?védsko mezi evropské velmoci. ?védové vojensky tla?ili zejména na Polsko, a to i z nábo?enskych d?vod?. Tento tlak zesílil zvlá?tě Gustav II. Adolf a byl jedním z faktor?, ktery vyvolal t?icetiletou válku, zni?ující celoevropsky konflikt, ktery – alespoň zpo?átku – byl nejen velmocenskym, ale i nábo?enskym. Do t?icetileté války Gustav II. Adolf vstoupil oficiálně a? roku 1630. Poté, co padl u Lützenu, v bitvě proti Katolické lize vedené Albrechtem z Vald?tejna, do ?ela vál?ícího ?védského státu se postavila jeho dcera Kristyna. Pod jejím vedením ?védská vojska operovala i na ?eském území, kde porazila císa?ská vojska v bitvě u Jankova a neúspě?ně obléhala Prahu a Brno.

Známé je té? uloupení uměleckych sbírek císa?e Rudolfa II. z Pra?ského hradu a malostranskych palác? po krátkém obsazení Prahy ?védskymi vojsky v roce 1648. ?védské vojsko získalo rabováním na Pra?ském hradě pro Kristynu 500 obraz?, 70 bronzovych soch, 370 vědeckych p?ístroj?, 400 indickych kuriozit, stovky korál?, slonoviny a drahych kamen?. Dodate?ně si královna vy?ádala je?tě kráde? Rudolfovy knihovny. 24 hodin po jejím odvezení byl podepsán vestfálsky mír a t?icetiletá válka skon?ila.

Ztráta velmocenského postavení

?védská území mezi lety 1560 a? 1815. ?ísla na mapě udávají rok, kdy se dané území dostalo pod nadvládu ?védska. ?íslo uvedené v závorce zna?í rok, kdy ?védsko o území p?i?lo.

?védsko pat?ilo k jasnym vítěz?m t?icetileté války. Krom uloupeného bohatství získalo i ?adu území – Pobaltí, Pomo?ansko ad. Navíc územně expandovalo i krátce po válce, kdy? Kristynin bratranec a nástupce Karel X. Gustav porazil Polsko a Dánsko, které p?i?lo o ?adu území (viz Roskildsky mír). ?védsko se tak v p?lce 17. století vyno?ilo jako regionální velmoc a jeden z nejmocněj?ích stát? Evropy. Pokou?elo se expandovat i do zámo?í a v Severní Americe byla zalo?ena kolonie Nové ?védsko. Velmocenská pozice ?védska se v?ak za?ala hroutit v 18. století, kdy sílící carské Rusko ?védy porazilo ve velké severské válce, co? vedlo mj. ke ztrátě Finska.

V době panování Fridricha I. byla královská moc zna?ně zredukována ve prospěch parlamentu Riksdagu, kde se st?etávaly zejména frakce ?epc? a klobouk?. Od skon?ení napoleonskych válek (které mimo jiné dostaly na ?védsky tr?n rod Bernadotte, jen? tam dlí dosud) se ?védsko, také díky své poloze na severovychodním okraji Evropy, nezú?astnilo ji? ?ádného ozbrojeného konfliktu, co? mu umo?nilo zna?nou hospodá?skou prosperitu a stabilní spole?enské poměry.

Poslední válkou byla vyprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla ?védy ?ízená ?védsko-norská unie. Tato unie se rozpadla v roce 1905. ?védsko z?stalo neutrální i v pr?běhu světovych válek.

Sociální stát

Tage Erlander

Na první světové válce ?védové velmi vydělali, jako zdatní zásobova?i vál?ících stran. Tím byly vytvo?eny p?edpoklady pro budování sociálního státu, o dvě desetiletí d?íve ne? jinde v Evropě. Kdy? se sociálnědemokratická strana chopila moci v roce 1932, budování sociálního státu se rozjelo naplno. U kormidla stál Per Albin Hansson. Po druhé světové válce se situace opakovala. Padesátá a ?edesátá léta 20. století byla zlatym věkem ?védského sociálního státu. Jejich symbolem byl sociální demokrat Tage Erlander, jen? byl t?iadvacet let nep?etr?itě p?edsedou ?védské vlády (1946–1969), co? je ?védsky rekord a jeden z nejdel?ích premiérskych mandát? v historii moderních demokracií. Erlander odmítl znárodňování, ov?em trval na budování silného ve?ejného sektoru, zejména ve?ejného zdravotnictví a d?chodového zabezpe?ení. ?védsko tak pro?ilo tzv. éru rekord? (Rekord?ren), kdy hospodá?ství ka?dym rokem rostlo pozoruhodnymi skoky.

?védové po válce nevstoupili do NATO, nicméně navázali silnou vojenskou spolupráci se Spojenymi státy. ?védsko se stalo oficiálním 32. ?lenem severoatlantické aliance NATO dne 7. b?ezna 2024. Na po?átku ?edesátych let byly americké jaderné ponorky vyzbrojené jadernymi raketami Polaris A-1 rozmístěny nedaleko západního pob?e?í ?védska. ?lo o sou?ást tajné dohody, v ní? USA poskytly ?védsku záruku, ?e provedou odvetny jaderny útok v p?ípadě sovětského útoku na ?védsko. ?védská p?íslu?nost k Západu byla, navzdory oficiální neutralitě, jasná. D?sledkem této neutrality bylo nicméně také budování mimo?ádně silné armády a zbrojního pr?myslu. ?védsko v 50. a 60. letech 20. století investovalo do obrany nejvíce po USA, Sovětském svazu a Izraeli a vybudovalo t?etí nejsilněj?í vojenské letectvo na světě, z velké ?ásti zalo?ené na doma vyráběnych letounech.

Pokus o uměleckou rekonstrukci atentátu na Olofa Palmeho

Erlander si za svého nástupce vyvolil Olofa Palmeho, ktery se ale roku 1986 stal obětí dosud nevysvětleného atentátu. Vra?da premiéra silně zasáhla ?védskou spole?nost, která si desítky let zakládala na budování atmosféry d?věry a otev?enosti. Nazna?ila, ?e ?védská spole?nost vstoupila do zcela jiné fáze vyvoje, ne? jakou byl erlanderovsky sociální stát. Silná koheze spole?nosti byla neudr?itelná mj. kv?li masivní imigraci z neevropskych zemí, kterou vlády spustily v 70. letech.

Za?átkem 90. let do?lo navíc k hospodá?ské krizi s vysokou nezaměstnaností a krachem mnoha bank a firem. ?védsko za?alo prvně hovo?it o odbourávání p?ebujelého sociálního státu. Premiér Ingvar Carlsson se pokusil o daňovou reformu, díky ?emu? se sociální demokraté poprvé od války dostali do tě?kého st?etu s odbory. Reakcí na ot?esené jistoty byla i koroze idejí neutrality – v roce 1995 ?védsko vstoupilo do Evropské unie, vstup vyjednal pravicovy premiér Carl Bildt. V referendu konaném v roce 2003 ov?em vět?ina ?véd? odmítla se z?íct vlastní měny a nep?ijala euro. Referendum vypsal sociálnědemokraticky premiér G?ran Persson. Jeho éra v?ak nazna?ila, ?e ?védsko má i ?adu jinych problém? ne? ekonomickych, p?edev?ím nezvládnuté p?istěhovalectví – Persson v ú?adě ?elil vra?dě své ministryně zahrani?í Anny Lindhové ?védem srbského p?vodu Mijailo Mijailovi?em ?i útok?m muslim? po publikování karikatur proroka Mohameda. Problémy s migrací i ve ?védsku vyrazně posílily nacionalisty – ?védské demokraty. V zásadě v?ak spole?ensky konsensus na silném sociálním státu ve ?védsku trvá.

Státní symboly

Vlajka

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku ?védská vlajka.

?védská vlajka je tvo?ena modrym listem o poměru stran 5:8 se ?lutym, skandinávskym k?í?em, jeho? ramena mají ?í?ku stanovenou na ? ?í?ky vlajky. Rozměry polí r?znych barev ?védské vlajky jsou vertikálně 4:2:4 a horizontálně 5:2:9.

Znak

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Státní znak ?védska.

?védsky státní znak má dvě verze, znak maly a velky. Maly státní znak tvo?í modry ?tít se t?emi zlatymi otev?enymi korunkami. Na ?títu je polo?ena královská koruna. Velky státní znak je tvo?en modrym ?títem, ?tvrcenym zlatym k?í?em. V prvním a ?tvrtém modrém poli jsou t?i zlaté korunky, ve druhém a t?etím poli je zlaty, korunovany lev ve skoku na modrém poli se t?emi st?íbrnymi, ?ikmo polo?enymi a vlnitymi b?evny. Uprost?ed je polceny srde?ní ?títek, v jeho? (heraldicky) pravé ?ásti je st?íbrné, kosmé b?evno, dělící modré a ?ervené pole. P?es b?evno je postavena zlatá váza. V levé, modré polovině je st?íbrny most nad st?íbrnymi vodami, p?evy?ené zlatou, císa?skou orlicí pod souhvězdím Velkého vozu. ?tít je obto?en ?etězem ?ádu Serafín? a korunovany královskou korunou. ?títono?i jsou dva zlatí, dvouocasí, korunovaní a nazpět hledící lvi. Cely znak je polo?en na hermelínovém plá?ti pod dal?í královskou korunu.

Hymna

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku ?védská hymna.

?védská hymna je píseň Du gamla, du fria (?esky Ty pradávná, ty svobodná). Skladatelem byl Edvin Kallstenius, ktery vytvo?il orchestrální podobu lidové písně. Slova napsal etnograf Richard Dybeck.

Geografie

Související informace naleznete také v ?lánku Geografie ?védska.

Stockholm

Skellefte?

G?teborg

Malm?

Trelleborg

Karlskrona

Uppsala

V?ster?s

Link?ping

?rebro

Helsingborg

Boden

Sundsvall

J?nk?ping

Norrk?ping

Falun

G?vle

H?rn?sand

?stersund

Ume?

Lule?

V?xj?

Visby

Halmstad

··································Polární kruh·············································

Karlstad

Kalmar

Kiruna

Kebnekaise

NORSKO

FINSKO

ESTONSKO

LOTY?SKO

LITVA

DáNSKO

BALT

ATLANTIK

BOTNICKY
ZáLIV

V?nern

V?ttern

Gotland

?land

Norrbotten v severním ?védsku

Stockholmské souostroví se skládá z více ne? 20 tisíc ostrov? a ostr?vk?

?védsko sousedí s Kattegatem, státy Norsko a Finsko a Baltskym mo?em; od otev?ení mostu p?es ?resund v roce 2000 existuje také p?ímé pozemní spojení s Dánskem. ?védsko má asi 221 800 ostrov?, t?i největ?í jsou Gotland (2994 km2) a ?land (1347 km2, oba v Baltském mo?i) a Orust (346 km2, severně od G?teborgu). Největ?í délka ?védska od severu k jihu je 1572 km, z vychodu na západ 499 km. Pozemní hranice s Norskem je dlouhá 1619 km, s Finskem 586 km.

?védsko se dělí na t?i hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi t?i pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlymi lesy a velkymi zásobami rud. Svealand má zvlněné h?ebeny ledovcového p?vodu a vět?inu z více ne? 90 tisíc ?védskych jezer. G?taland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Sm?landu a bohaté roviny Sk?ne. Asi 15 % území ?védska le?í za Severním polárním kruhem. Ji?ní ?ást země je p?evá?ně zemědělská, směrem na sever se zvy?uje podíl les?.

Zatímco velké ?ásti země jsou ploché a? kopcovité, podél norskych hranic se Skandinávské poho?í zvedá na více ne? 2000 m n. m. Nejvy??ím vrcholem je Kebnekaise s asi 2 097 m. Po celém ?védsku se nachází 30 národních park?. Největ?í parky le?í na severozápadě země.

Topografie

Delta ?eky Rapa, ledovcová ?í?ní krajina nedaleko národního parku Sarek

Ji?ní a st?ední ?védsko (G?taland a Svealand), které pokryvá dvě pětiny ?védska, je rozděleno z jihu na sever na t?i velké ?ásti, severní ?védsko (Norrland), které zahrnuje zbyvající t?i pětiny, je rozděleno od západu na vychod na t?i ?ásti.

Nejdel?í ?eky ve ?védsku jsou Klar?lven, Torne, Dal?lven, Ume a ?ngerman?lven. Největ?í jezera jsou V?nern, V?ttern, M?laren a Hj?lmaren.

Ji?ní a st?ední ?védsko

Nejji?něj?í ?ást, historická provincie Sk?ne, je pokra?ováním St?edoevropské ní?iny severního Německa a Dánska. Ve Sk?ne je nejni??í bod ?védska (bez vodstva) 2,4 metr? pod hladinou mo?e a nejji?něj?í bod ?védska, Smygehuk. Severně od ní se rozprostírá ji?ní ?védská vyso?ina, náhorní plo?ina obklopená zvlněnymi kopci s velkym po?tem protáhlych jezer vytvo?enych ledovcovou erozí. T?etí hlavní krajinou je st?ední ?védská deprese, plochá, ?lenitá krajina rovin, útes?, stolovych hor, fjord? a ?ady jezer.

Severní ?védsko

Na západě severního ?védska dominuje Skandinávské poho?í, které tvo?í hranici s Norskem. Horsky ?etěz - jeho? horská tundra se ve ?védsku nazyvá fell – má vy?ky mezi 1 000 a 2 000 m n. m. Ve Skandinávském poho?í se také nachází nejvy??í hora ?védska, asi 2097 m vysoká Kebnekaise. P?ímo na trojmezí Norsko/?védsko/Finsko le?í nejseverněj?í bod ?védska Treriksr?set.

Na vychodě, která zahrnuje podh??í, le?í nejrozsáhlej?í ?védská zonální krajina. Podél hor v nadmo?ské vy?ce 600 a? 700 metr? se rozprostírají rozsáhlé vyso?iny , které se spojují do zvlněné kopcovité krajiny, která se sva?uje na vychod. V této krajině se také nachází ?védská velká lo?iska rud (?elezo, mě?, zinek, olovo). Velké ?eky ?védska, které mají vytékají z Skandinávského poho?í, te?ou témě? paralelně v hlubokych údolích směrem k Baltskému mo?i.

Podél pob?e?í Baltského mo?e le?í rovná pob?e?ní krajiny, která je mezi H?rn?sandem a ?rnsk?ldsvikem p?eru?ena vysokym pob?e?ím H?ga kusten, kopce padající a? na pob?e?í Baltského mo?e.

Geologie

Kebnekaise, nejvy??í ?védská hora

Pohled na údolí Tarfala v Laponsku

Největ?í ?ást ?védského území s vyjimkou jihozápadního vybě?ku a hrani?ního h?ebene Skandinávského poho?í nále?í k Baltskému ?títu, slo?eného p?edev?ím ze ?ul a rul. Ledovec, ktery pokryval celé ?védsko a dosahoval mocnosti a? 3000 m, odstranil pokryv starych zvětralin, zbrousil krystalické horniny skalního podkladu do zaoblenych tvar? a zanechal po sobě rozsáhlé morény. Hlinitojílovité nánosy z tavnych vod ledovce a mo?skych usazenin dnes p?edstavují nejlep?í orné p?dy ve ?védsku – vyskytují se p?edev?ím ve st?edním ?védsku mezi Stockholmem a G?teborgem. V J?mtlandu a ?ástech st?edního a ji?ního ?védska (stejně jako na ostrovech ?land a Gotland) najdeme místy rozsáhlé silurské vrstvy.

Skandinávsky poloostrov byl ob?as úplně pokryty ledem. Tlak a pohyb ledovych mas pomohl mnoha zp?soby utvá?et krajinu. Prost?ednictvím velkého skandinávského ledovce v poslední době ledové (doba Weichsel) vznikla sou?asná krajina ?védska s ?etnymi jezery, ?ekami (viz také seznam ?ek ve ?védsku) a vodopády. Související obru?ování a hloubení zanechaly za morénami charakteristická lo?iska oblázk? a kulatych kamen?, které se ve ?védsku nazyvají ?sar (esker).

Je?tě d?le?itěj?ím faktorem v sou?asnosti je postglaciální vzestup. Tání ledovych mas, které p?edtím stla?ovaly zemskou k?ru, vedlo od poslední doby ledové (asi 10 000 p?. n. l.) k vyvy?ení o 800 m. Dnes je vzestup země a? 8 mm ro?ně na H?ga kusten; ve Stockholmu je to ro?ně asi 6 mm.

Podnebí

Skandinávie - Norsko, ?védsko a Finsko v zimě

?védské klima je pro svou geografickou polohu poměrně mírné. Je ur?ováno hlavně blízkostí Atlantského oceánu s teplym Golfskym proudem. Velké ?ásti ?védska mají proto vlhké klima s bohatymi srá?kami a relativně nízkymi teplotními rozdíly mezi létem a zimou. Kontinentální podnebí ovlivněné podnebím s men?ími srá?kami a vy??ími teplotními rozdíly lze nalézt ve vnitrozemí ji?ních ?védskych vyso?in a v některych ?ástech podh??í Skandinávského poho?í. Polární klima se vyskytuje pouze na severu ve vysokych horách. Pr?měrná lednová teplota je 0 °C a? -2 °C na jihu a -12 °C a? -14 °C na severu (s vyjimkou vysokych hor) a pr?měrná ?ervencová teplota 16 °C a? 18 °C na jihu a 12 °C a? 14 °C na severu. Nejchladněji bylo namě?eno 2. února 1966 ve Vuoggatj?lme, komuna Arjeplog s -52,6 °C nebo 13. prosince 1941 v Malgoviku, komunat Vilhelmina -53 °C.

Ve ?védsku, nacházejícím se mezi 55. a 69. zeměpisná ?í?kou, kdy ?ást země le?í severně od polárního kruhu, je zna?ny rozdíl mezi dlouhym denním světlem v létě a krátkym dnem v zimě.

Flóra, fauna, ochrana ?ivotního prost?edí

Jezero v národním parku Norra Kvill v kraji Kalmar

Rys ostrovid

V severním ?védsku dominují boreální jehli?naté lesy. Od jihu k severu se siluety strom? v d?sledku adaptace na del?í zimy stále zmen?ují. Zvy?uje se podíl b?íz, které tvo?í p?echod k bezlesym skandinávskym fell?m a úplnému severu. ?ím více se p?ichází na jih, tím ?astěji jsou smí?ené lesy. ?istě listnaté lesy se vyskytují pouze v ji?ním ?védsku. Mnohé z nich v?ak musely ustoupit rychle rostoucímu zemědělství nebo byly nahrazeny jehli?natymi lesy. Vyraznou p?íhrani?ní oblastí flóry a fauny je biologické hrani?ní pásmo zvané limes norrlandicus.

Na ostrovech Gotland a ?land se v d?sledku klimatickych a geologickych podmínek vyskytuje zvlá?tě bohatá flóra. Existuje zde jedine?ny mix, v?etně existence rostlin, které se jinak v Evropě vyskytují pouze na Balkáně. Za zmínku stojí zejména ?etné druhy orchidejí.

V ji?ním ?védsku se opět stihli silně roz?í?it divo?áci, i kdy? byli v 18. století zcela vyhubeni. Po vypu?tění divokych prasat v 40. letech 20. století se v 70. letech vytvo?ila ?ivotaschopná divoká populace, která má dnes p?ibli?ně 80 000–100 000 zví?at. Populace od 90. let 20. století rostla o 13 % ro?ně a dodnes se stále zvy?uje. Kromě toho se stále ?í?í na sever, a tak kanci migrují do Dalarny a H?lsinglandu. P?itom je ve ?védsku ka?doro?ně zabito asi 25 000 divo?ák?.

Stejně jako divo?ák i jelen evropsky ?ije ve ?védsku hlavně v ji?ní polovině země. Vyskytuje se hlavně v G?talandu, izolované populace se vyskytují také v Dalarně, J?mtlandu a dokonce i V?sterbottenu. Vět?ina stavu je zalo?ena na cílenych vypou?těních do p?írody, pouze ve Schonenu je stále p?vodní stav. Srnec je o něco bě?něj?í ve srovnání s jelenem a je roz?í?en na sever a? k Dalarně.

Los evropsky v Sm?landu

?védsko je známé zejména pro největ?í populaci los? v Evropě. P?edstavují hlavní hrozbu v silni?ní dopravě - v roce 2006 bylo napo?ítáno 4 957 dopravních nehod s losem. Los také zp?sobuje velké ?kody na lesních plantá?ích. V období lovu na podzim je zabito a? ?tvrtina populace los?. Stavy nejsou ohro?eny díky vysoké míry reprodukce.

?elmy, jako jsou medvědi, vlci, rysi a rosomáci, jsou v posledních letech díky p?ísnym ekologickym zákon?m opět na vzestupu. Mnoho jezer a na dlouhá pob?e?í poskytují dostatek prostoru pro vodní ?ivot: sladkovodní a mo?ské ryby jsou hojné a bob?i, vydry a tuleni jsou bě?ní.

Ve ?védsku byly v roce 1909 jako v první zemi v Evropě vytvo?eny první národní parky. Témě? 15 % země je nyní chráněno p?írodními rezervacemi nebo 30 národními parky. Pokud by se rozhodlo o z?ízení jedenácti novych národních park? a roz?í?ení sedmi stávajících, podíl chráněnych oblastí by se zvy?il na 15,5 %.

Politika

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Politicky systém ?védska.

Král Karel XVI. Gustav

?védsko je konstitu?ní monarchií a králem je Carl XVI. Gustaf. Role krále je pouze ceremoniální a reprezenta?ní, poslední zbytky moci ztratil monarcha v roce 1974. Král zahajuje vyro?ní zasedání parlamentu, p?edsedá Zvlá?tní radě, která se schází během změny vlády, po?ádá pravidelné informa?ní sch?zky s p?edsedou vlády a p?edsedá zasedáním Poradní rady pro zahrani?ní věci (Utrikesn?mnden).

Zákonodárná moc je svě?ena jednokomorovému parlamentu zvanému Riksdag. Má 349 ?len? volenych na ?ty?leté funk?ní období. Obecné volby se konají v?dy druhou neděli v zá?í. Riksdag se skládá na základě principu poměrného zastoupení. Základní zákony (ústavu) m??e Riksdag změnit, ale změnu musí potvrdit dal?í Riksdag, v novém slo?ení po volbách.

?védsky parlament Riksdag

Vláda (regeringen) je dr?itelem vykonné moci. P?edsedu vlády jmenuje a odvolává p?edseda Riksdagu. Ministry jmenuje a odvolává p?edseda vlády zcela dle vlastního uvá?ení, bez mo?nosti kohokoli jeho personální rozhodnutí ovlivnit, jeho pozice se v tomto podobá nap?íklad pozici amerického prezidenta a je silněj?í ne? v některych republikánskych systémech (v?etně ?eského), kde odvolání ministra musí ?asto nějak akceptovat je?tě prezident.

Unikátní vlastností ?védské státní správy je to, ?e minist?i nenesou individuální odpovědnost za ?innost vládních agentur, je? mají zna?ny vliv - nejde jen nap?íklad o národní knihovnu a podobné instituce, ale t?eba i o daňovou agenturu, která odpovídá za správu daní. Generální ?editelé těchto agentur odpovídají pouze vládě jako celku a jejich resortní ministr má zakázáno do jejich chodu zasahovat.

Vicepremiérka Ebba Buschová a premiér Ulf Kristersson p?ed královskym palácem v den uvedení do ú?ad? 18. ?íjna 2022, po setkání s králem Karlem XVI. Gustavem

?védsko je ozna?ováno za jednu nejliberálněj?ích zemi Evropy (ve smyslu sociálního liberalismu). Od roku 1932 se u moci vyst?ídaly jen ?ty?i strany. Dlouhodobě nejvlivněj?í je ?védská sociálně demokratická strana dělnická (Sveriges socialdemokratiska arbetareparti). Premiéra měla v letech 1932–1936, 1936–1976, 1982–1991, 1994–2006 a od roku 2014 do ?íjna 2022. Od kormidla se jí poda?ilo odstr?it jen několikrát, v minulosti se to da?ilo zvlá?tě Straně st?edu (Centerpartiet), straně s agrárnickymi ko?eny, která vládla v letech 1936, 1976–1978 a 1979–1982. V letech 1978–1979 vládu ?ídila pravost?edová Liberální lidová strana (Folkpartiet liberalerna, dnes Liberalerna). Od 90. let dvakrát vládla i liberálně-konzervativní Umírněná strana (Moderaterna), v letech 1991–1994 a 2006–2014.

Soudní systém

?védsko má dvě soustavy soud? – obecné soudy, které se zabyvají trestními a ob?anskoprávními p?ípady, a obecné správní soudy, které se zabyvají správními věcmi. Existují t?i stupně obecnych soud? – okresní soudy (tingsr?tt), odvolací soudy (hovr?tt) a nejvy??í soud (H?gsta domstolen). Rovně? správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajskych soud? (l?nsr?tt), správních odvolacích soud? (kammarr?tt) a nejvy??ího správního soudu (Regeringsr?tten).

Zahrani?ní vztahy

?védsko je ?lenem Evropské unie od roku 1995, v květnu a? listopadu roku 2008 země p?edsedala Radě Evropy, je ?lenem Schengenského prostoru. V květnu 2022 ministryně zahrani?í Ann Lindeová podepsala ?ádost ?védska o vstup do Severoatlantické aliance v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Do aliance oficiálně vstoupilo v b?eznu 2024.

Ozbrojené síly

Bojové vozidlo pěchoty Stridsfordon 90

?védsko bylo od roku 1814 do roku 2022 neutrální stát, a proto nebylo ?lenem ?ádné vojenské aliance, ale úzce spolupracovalo s NATO a ú?astnilo se vojenskych cvi?ení aliance. V roce 2022 ?védsko podalo p?ihlá?ku a p?ipojení k NATO a v b?eznu 2024 se ?védsko stalo oficiálně 32. ?lenem severoatlantické aliance NATO. Podle oficiální bro?ury ?védské armády z roku 2016 se ?védsko p?ipravuje na mo?nou válku s Ruskem. ?véd?tí vojáci se ú?astní mírovych misí v Demokratické republice Kongo, Kypru, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Libérii, Libanonu, Afghánistánu a ?adu.

?védské ozbrojené síly jsou rozděleny na t?i slo?ky: pozemní vojsko, námo?nictvo a letectvo.

?védsko mělo brannou povinnost od 18 do 47 let věku. Ka?dy ?véd musel absolvovat minimálně 7 měsíc? vojenské slu?by. U pozemních vojsk bylo nutno slou?it sedm a p?l měsíce, u námo?nictva mezi 8 a 15 měsíci a u letectva se délka slu?by pohybovala od 8 měsíc? do jednoho roku. Po splnění povinné slu?by mohl byt v p?ípadě pot?eby ka?dy povolán, a to do věku 47 let. Tato povinnost byla 1. ?ervence 2010 zru?ena. Od roku 2009 mohou do vojenské slu?by vstoupit i ?eny. Na ja?e 2017 bylo oznámeno obnovení povinné vojenské slu?by pro obě pohlaví, s tím ?e odvody zapo?nou v roce 2018. D?vodem byla pot?eba zvy?ení obranyschopnosti vzhledem k vzr?stající agresivitě Ruska, zejména po za?átku rusko-ukrajinské války v roce 2014.

Administrativní dělení

Související informace naleznete také v ?lánku Administrativní dělení ?védska.

území ?védska se dělí na dvou úrovních místní správy na 21 kraj? (l?n) a 290 samosprávnych obcí (kommun). V ka?dém kraji p?sobí krajské p?edstavenstvo (l?nsstyrelse) v ?ele s guvernérem (landsh?vding), jmenované vládou na 6 let, a krajská rada (landsting), volená na 4 roky. Kraje se dále dělí na samosprávné obce (kommun), které zaji??ují státní správu na místní úrovni (nap?. ?kolství, sociální slu?by, zásobování vodou, odvoz komunálního odpadu). V ?ele obce stojí zastupitelstvo (kommunfullm?ktige), volené na 4 roky, které jmenuje obecní radu (kommunstyrelse) a jejího p?edsedu (kommunstyrelsens ordf?rande). Samosprávná obec zahrnuje obvykle město ?i vět?í sídlo a jeho okolí, v?etně dal?ích obcí bez vlastní samosprávy. V málo osídlenych oblastech na severu země mají samosprávné obce zna?nou rozlohu. Největ?í rozlohu má území města Kiruna (19 446 km2).

Kraje:			Samosprávné obce:
K – Blekinge W – Dalarna I – Gotland X – G?vleborg N – Halland Z – J?mtland F – J?nk?ping H – Kalmar G – Kronoberg BD – Norrbotten M – Sk?ne AB – Stockholm D – S?dermanland C – Uppsala S – V?rmland AC – V?sterbotten Y – V?sternorrland U – V?stmanland O – V?stra G?taland T – ?rebro E – ?sterg?tland

Ekonomika

Související informace naleznete také v ?lánku Ekonomika ?védska.

K pilí??m prosperující ?védské ekonomiky pat?í p?írodní zdroje – voda, d?evo a ?elezná ruda. ?védsko má rovně? poměrně ?tědrou sociální politiku a svym ob?an?m poskytuje vysoky ?ivotní standard. Vynosy z daní tvo?í 51,3 % HDP, co? je nejvy??í ?íslo ze v?ech ostatních zemí.

Zemědělství

Zemědělská krajina ve Sk?ne na jihu ?védska

Nejd?le?itěj?ím odvětvím primárního sektoru ve ?védsku je lesní hospodá?ství a tě?ba d?eva. Hospodá?sky je vyu?íváno 45 % rozlohy země, tj. asi 2/3 lesních ploch. Lesy pokryvají celkem 62 % plochy země. Tě?ba i zpracování d?eva jsou kontrolovány vládou. Nejd?le?itěj?í produk?ní oblastí je Norrland, jeho? ?eky zásobují elektrickou energií mno?ství pil a také papírny na pob?e?í Botnického zálivu. Produkce zahrnuje vedle stavebního d?íví a d?evní hmoty pro vyrobu celulózy a papíru také prysky?ice, terpentyn, barviva a umělé hmoty.

Podmínky pro zemědělskou vyrobu jsou p?íznivé pouze na jihu, celkem orná p?da tvo?í méně ne? 7 % plochy země. Zemědělství doká?e uspokojit témě? 90 % domácí spot?eby. Nejintenzivněji je p?da vyu?ívána v úrodném Sk?ne v zázemí Malm? a dále v ní?inách ve st?edu země. V krátkém vegeta?ním období se pěstuje cukrovka, na jihu p?enice, dále je?men, oves, brambory a dal?í krmné plodiny. Na farmách o pr?měrné velikosti 35 ha toti? jasně dominuje chov skotu a vep??. Men?í je rozsah chovu ovcí. Vyznamny je chov nork? a li?ek v?etně polárních. Rybolov sta?í pokryt domácí spot?ebu, ale vět?í hospodá?sky efekt nemá. Loví se zejména sledi, makrely a tresky. Vysoká mechanizace a produktivita vyroby podíl zaměstnanych v zemědělství, lesnictví a rybolovu sní?ila.

Pr?mysl

Most p?es ?resund mezi ?védskym Malm? a Kodaní v Dánsku

• strojírensky, tě?ební pr?mysl
• pr?myslová st?ediska a firmy:
  • ABB
  • Electrolux
  • Err-Bee
  • Hagmans
  • Husqvarna
  • H&M
  • IKEA
  • JBT FoodTech
  • Koenigsegg
  • Oriflame
  • SAAB
  • Saab Automobile
  • Scania
  • SKF
  • Sony Ericsson
  • Tieto
  • Volvo

Doprava

Evropská silnice E45 ve ?védském Laponsku

?védsko disponuje sítí kvalitních a dob?e udr?ovanych silnic, která je hustá v ji?ní ?ásti země. Málo zalidněné oblasti le?ící na severu jsou s jihem spojeny mezinárodní silnicí E4, vedoucí podél pob?e?í Botnického zálivu, a vnitrozemskou E45. Dálnice se vyskytují pouze v ji?ní ?ásti země. Spojení po sou?i má ?védsko p?edev?ím s Norskem a na severu s Finskem. Od roku 2000 funguje silni?ní a ?elezni?ní spojení s Dánskem p?es ?resundsky most a tunel. S dal?ími zeměmi je mo?né spojení pomocí trajekt? a letecké dopravy. Lodní doprava rovně? zaji??uje spojení s ostrovy (nap?. Gotland) a funguje i na mnoha jezerech.

Rychlostní limity na silnicích jsou 50 km/h v obci, 70 km/h mimo obec a 110 km/h na dálnici. Rychlost na hlavních silnicích je ?asto místní úpravou zvy?ena a? na 110 km/h a na dálnicích na 130 km/h. Maximální povolená hladina alkoholu v krvi je 0,2 promile.

Ve?ejnou dopravu zaji??uje ?eleznice a autobusy. Ve Stockholmu je v provozu metro.

Leti?tě Stockholm-Arlanda

Letoun SAS Airbus A320neo

Leti?tě Stockholm-Arlanda je největ?ím v zemi a t?etím největ?ím v severskych zemích. Le?í zhruba 42 kilometr? na sever od Stockholmu. V roce 2018 zde bylo odbaveno 26,8 milionu pasa?ér?. Zhruba pětina z nich jsou domácí cestující. Leti?tě je hlavní základnou spole?nosti Scandinavian Airlines (SAS), spole?ného národního dopravce Dánska, Norska a ?védska. V roce 2018 létala do 168 destinací. Jde o druhou největ?í leteckou spole?nost ve Skandinávii. Hlavní základnou je leti?tě Arlanda i pro nízkonákladovou spole?nost Norwegian Air Shuttle. Druhym nejvytí?eněj?ím leti?těm ve ?védsku je G?teborg Landvetter, s 6,8 milionu p?epravenych cestujících v roce 2018. Le?í asi 20 km jihovychodně od druhého největ?ího ?védského města G?teborg. Stockholm má je?tě dvě men?í leti?tě, Stockholm-Bromma a Stockholm Skavsta. Regionální vyznam má Leti?tě Malm?, páté největ?í v zemi. Deset největ?ích leti?? v zemi vlastní státní firma Swedavia.

Národním ?elezni?ním dopravcem je spole?nost SJ, bě?ny rozchod kolejí je 1435 mm.

Obyvatelstvo

Související informace naleznete také v ?lánku Obyvatelstvo ?védska.

?védské dívky

Svatojánské slavnosti v období letního slunovratu

Po?et obyvatel: 10 343 403 (k b?eznu 2020), z toho vět?ina obyvatel (cca 8 730 000) jsou ?védové a 562 000 cizinci. Podíl osob s imigrantskym p?vodem (osoby narozené v zahrani?í a osoby narozené ve ?védsku s oběma rodi?i narozenymi v zahrani?í) ?iní 20.1% (k 31. prosinci 2012), p?i?em? nejpo?etněj?í skupiny tvo?í Finové, lidé z byvalé Jugoslávie a Irá?ané a ?ije zde také na 7000 ?ech?. Velmi rychle stoupá po?et muslimskych imigrant? a ve ?védsku dnes ?ije okolo 500 000 muslim?. Tyto p?istěhovalce do země p?ivedl ?tědry ?védsky sociální systém a vcelku benevolentní p?istěhovalecky re?im ?védskych vlád.^[zdroj?]

Dále jsou v zemi men?iny Dán? v ji?ní ?ásti země, Fin? a Sám? na severu.

Největ?í hustota zalidnění je v oblasti ?resundu na jihu ?védska a v údolí jezera M?laren ve st?edním ?védsku.

Plodnost v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ?enu v plodném věku, ?ím? je sice ?védsko na p?edních p?í?kách v p?ír?stku obyvatelstva v Evropě, ale v podpr?měru na světě.

Nejroz?í?eněj?í k?estní jméno p?i narození je Erik a William.

Jazyk

Související informace naleznete také v ?lánku ?véd?tina.

Typicky ?védsky d?m

?véd?tina je severogermánsky jazyk, podobny nor?tině a dán?tině, kterym hovo?í vět?ina obyvatel ?védska. Základem ?véd?tiny je de facto dán?tina a v?echny t?i jazyky jsou si vzájemně bez potí?í srozumitelné. Zajímavé je, ?e ?védsky parlament ?véd?tinu nikdy neschválil jako ú?ední jazyk ?védska. Ozna?uje se pouze jako ?hlavní jazyk“ (huvudspr?k). Od roku 1999 je ov?em schváleno 5 jazyk? men?in (fin?tina, me?nkieli – tornedalská fin?tina, rom?tina, lapon?tina a jidi?), které je mo?no pou?ívat v ú?edním styku ve vybranych regionech.

Urbanizace

Související informace naleznete také v ?lánku Seznam měst ve ?védsku.

Ve městech ?ije 85 % obyvatel ?védska, p?i?em? podle ?védskych hledisek je městem uzav?ené sídlo s více ne? 200 obyvateli. Největ?ími městy jsou Stockholm, G?teborg a Malm?.

Největ?í města
Stockholm G?teborg	#	Město	Městská oblast (populace)	Metropolitní oblast (populace)	Malm? Uppsala
	1	Stockholm	1 372 565	2 019 182
	2	G?teborg	549 839	926 654
	3	Malm?	280 415	635 224
	4	Uppsala	140 454
	5	V?ster?s	110 877
	6	?rebro	107 038
	7	Link?ping	104 232
	8	Helsingborg	97 122
	9	J?nk?ping	89 396
	10	Norrk?ping	87 247

Nábo?enství

Související informace naleznete také v ?lánku Islám ve ?védsku.

Pok?es?an?tění ?védska, které probíhalo od poloviny 9. století (Olof Sk?tkonung) do 12. století, p?ispělo ke vzniku jednotného ?védského státu. V roce 1527 p?estoupilo ?védsko pod vládou Gustava I. Vasy k luteránství. K luterské církvi se v r.2016 hlásilo asi 61 % obyvatel, dal?ích 6,6% k jinym k?es?anskym církvím. Po?et ?ímskokatolickych vě?ících se od 2. pol. 20. století zvy?uje. U? v r.1781 vznikla Apo?tolská prefektura ?védska, povy?ená 23.zá?í 1783 na Apo?tolsky vikariát ?védska. Z něj vznikla jeho povy?ením 29. ?ervna 1953 (tj.na svátek sv. Petra a Pavla) dne?ní diecéze stockholmská, zahrnující celé ?védsko. R.1949 měl vikariát 14.272 vě?ících v 11 farnostech,24 diecézních+21 ?eholních kně?í/45celkem/, 26 ?eholník?-brat?í a 135 ?eholnic. V r.1969 u? měla diecéze 49.471 vě?ících, 1980- 91.856, 1990-140.120, 1999- 163.221, 2004- 144.000. Po malém poklesu: 2010- 141.306 a 2014- 106.053 po?et zase neustále stoupá. V r.2016 na 113.053, 2017- 116.031, 2020- 123.930 a 2022-126.478. a v r.2023 měla: 128.365 vě?ících ve 44 farnostech, 90 diecézních+78 ?eholních kně?í/168celkem/, 29 stálych jáhn?, 89 ?eholník?-brat?í a 136 ?eholnic. Více ne? 30% obyvatel je bez vyznání.^[zdroj?] .Druhym nejroz?í?eněj?ím nábo?enstvím se stává islám. Muslimského vyznání je p?ibli?ně 9,5 % obyvatel ?védska, ?ili 950 - 980 000 osob.

Imigrace

Související informace naleznete také v ?lánku Dopady evropské migra?ní krize ve ?védsku.

Děti p?istěhovalc? ve ?védsku v zá?í 2016

Imigrace byla jedním z hlavních zdroj? r?stu populace a kulturních změn během nedávné historie ?védska. V posledních letech se země transformovala ze země emigrace, s koncem první světové války, na zemi p?istěhovalectví od konce druhé světové války. Ekonomické, sociální a politické aspekty imigrace vyvolaly polemiku ohledně etnické p?íslu?nosti, hospodá?ského p?ínosu, pracovních míst pro p?vodní obyvatele, systému osídlení, dopad na vzestupnou sociální mobilitu, trestnou ?innost a volební právo.

V polovině osmdesátych let 20. století tu po?ty zahrani?ních pracovník? silně kolísaly v závislosti na nabídce. Imigrace pokra?ovala i po zákazu p?istěhovávání zahrani?ních pracovník? v roce 1972. Zákaz platil jen pro pracovníky stěhující se z t?etích zemí le?ících mimo jednotny skandinávsky trh pracovních sil, ktery tvo?ily státy Dánsko, Finsko, Island, Norsko a ?védsko. K zahrani?ním pracovním silám se ve ?védsku v?dy p?istupovalo jako k imigrant?m. Jak vyplyvá z imigra?ního zákona z roku 1975, ?védsko samo se pova?ovalo za multikulturní p?istěhovaleckou zemi. Jeho hlavní my?lenkou bylo zrovnoprávnění imigrant? ve státě blahobytu a sociálního zabezpe?ení a právo na jejich kulturní sebeur?ení. ?asovy souběh rostoucí imigrace, hospodá?ské krize a nezaměstnanosti vedl i zde k vnitropolitickym konflikt?m provázenym vytr?nostmi proti imigrant?m. P?esto?e hlasitěji zaznívaly po?adavky na omezení imigrace, ?védsko se stalo multikulturní a p?istěhovaleckou zemí.

V roce 1998 zde bylo 1 746 921 obyvatel cizího p?vodu (narozenych v cizině a děti p?istěhovalc? ze zahrani?í), co? bylo p?ibli?ně 20% ?védské populace. Okolo 1 216 659 nebo 70% pocházelo ze Skandinávie a ze zbytku Evropy, 530 262 ?i 30% ze zbytku světa. Okolo 27% ?i 2 000 000 obyvatel ?védska mělo v roce 2011 plně nebo ?áste?ně p?vod v zahrani?í. Z nich; 1 427 296 bylo narozeno v zahrani?í. Dále 430 253 obyvatel se narodilo ve ?védsku rodi??m narozenym v zahrani?í a dal?ích 666 723 obyvatel mělo jednoho z rodi?? narozeného v zahrani?í (s druhym narozenym ve ?védsku). Celkovy po?et obyvatel v roce 2011 byl 9 482 855 a zhruba 15% obyvatel se narodilo v zahrani?í, 4,5% obyvatelstva se narodilo ve ?védsku s oběma rodi?i narozenymi v zahrani?í, a dal?ích 7% se narodilo ve ?védsku jednomu z rodi?? narozenému v cizině. P?ibli?ně 26,5% ?védské populace je, alespoň ?áste?ně, cizího p?vodu.

V roce 2016 bylo ve ?védsku 3 060 115 obyvatel cizího p?vodu, kte?í se narodili v cizině nebo ve ?védsku jednomu ?i dvěma rodi??m narozenym v cizině. Nej?astěj?ími zeměmi p?vodu imigrant? jsou Finsko, Syrie, Irák, Polsko, írán, Somálsko a Bosna. V roce 2015 p?ijalo ?védsko více ne? 163 000 ?adatel? o azyl z Blízkého vychodu a Afriky. V listopadu 2015 obvinil ?védsky premiér Stefan L?fven z údajné sobeckosti země vychodní ?ásti EU, které zastávají odmítavy postoj k p?ijímání imigrant?. S rostoucím po?tem imigrant? souvisí nár?st kriminality a vznik ghett a ?no-go zón“ jako jsou Rinkeby nebo Tensta ve Stockholmu nebo Roseng?rd v Malm?, které obyvají p?evá?ně p?istěhovalci. V únoru 2017 propukly nepokoje v Rinkeby. ?védsko ?elilo nepokoj?m ji? v minulych letech. Dne 7. dubna 2017 spáchal p?istěhovalec z Uzbekistánu teroristicky útok ve Stockholmu.

Kultura

Literatura

August Strindberg

Světové literatu?e ?védové dodali klasika moderního dramatu Augusta Strindberga a z?ejmě nejslavněj?í autorku literatury pro děti Astrid Lindgrenovou s jejími díly Pipi Dlouhá pun?ocha a Děti z Bullerbynu. U po?átk? ?védského písemnictví stál Olaus Magnus, té? vyznamny diplomat. Ve ?védsku je velmi ctěn Hjalmar S?derberg. Básní?ka s avantgardními inspiracemi, Edith S?dergranová, zem?ela na tuberkulózu v 31 letech a stala se tak pro ?védy symbolem poezie. Symbolem k?ehké intimní poezie s homosexuálními akcenty je Karin Boyeová. Sociálně laděné prózy psal Ivar Lo-Johansson, feministicky laděné Carl Jonas Love Almqvist.

Dosti ?asto ?véd?tí auto?i získali Nobelovu cenu za literaturu: Tomas Transtr?mer, Carl Gustaf Verner von Heidenstam, Erik Axel Karlfeldt, Eyvind Johnson, Harry Martinson, P?r Lagerkvist, Selma Lagerl?fová. ?védské ob?anství měla i německo-?idovská laureátka Nelly Sachsová. Vyznamnymi sou?asnymi autory jsou Per Olov Enquist, Artur Lundkvist a Bo Carpelan.

?védské písemnictví je velmi silné i v oblasti populární literatury, zvlá?tě v posledních letech. Pojmy jako severská detektivní ?kola, scandinoir, nordic noir apod. vznikly díky dílu autor? jako je Stieg Larsson, Henning Mankell ?i Camilla L?ckbergová. Jan Guillou získal p?ízeň ?tená?? pro svého ?piona Carla Hamiltona.

Hudba

Skupina ABBA

Roxette

Za klasika ?védské hudby je pova?ován Carl Michael Bellman. Ze skladatel? vá?né hudby se nejvíce prosadil Franz Berwald. Z interpret? operní pěvkyně Malena Ernmanová, Jenny Lindová ?i Birgit Nilssonová. Marie Taglioniová byla klí?ovou osobností dějin baletu, v něm? zavedla tanec na ?pi?kách.

Ve 2. polovině 20. století se ?védové ukázali byt mistry ve schopnosti natla?it se do oblasti, které tradi?ně dominovali Ameri?ané a Britové – do populární hudby. By? p?itom museli vět?inou obětovat rodnou mate??tinu. Revolu?ní pr?lom u?inila v 70. letech skupina ABBA, tvo?ená ?tve?icí umělc?: Agnetha F?ltskogová, Bj?rn Ulvaeus, Benny Andersson a Anni-Frid Lyngstadová. ABBA byvá ozna?ována za druhou nejprodávaněj?í kapelu v historii pop music. Ov?em nez?stala osamocena, následovaly dal?í úspě?né ?védské kapely jako Roxette, Ace of Base, Europe, Rednex ?i Cardigans. Později u?inila podobny pr?lom do globálního popu zpěva?ka Loreen, vítězka soutě?e Eurovision Song Contest v roce 2012.

Za hudebním producentem Maxem Martinem stojí úspěchy s interprety jako jsou Backstreet Boys, Britney Spearsová nebo 'N Sync.

Sabaton

?védsko má silnou také metalovou scénu, zvlá?tě v G?teborgu. Právě v G?teborbu vznikl v 90. letech ?ánr melodic death metal. Mezi nejvyznamněj?í ?védské metalové interprety pat?í Bathory, In Flames, Amon Amarth, HammerFall, Yngwie Malmsteen, Meshuggah nebo Sabaton.

Ve ?védsku se ka?doro?ně koná jeden z největ?ích rock/metalovych festival? – Sweden Rock Festival.

Celosvětového úspěchu ve druhé dekádě 21. století dosáhl také Tim Bergling známy jako Avicii, co? byl vyznamny DJ, skladatel elektronické hudby a hudební producent, ktery spáchal sebevra?du ve 28 letech v Ománu, ale i p?es jeho krátky ?ivot stihl zahrát p?es 800 hudebních show a byl nazván Mozartem elektronické hudby. Mezi jeho nejznáměj?í skladby pat?í The Nights, Without You, Levels, Wake Me Up nebo Waiting For Love.

Vytvarné umění

Bauerovy ilustrace

Po?átky ?védského vytvarného umění lze vystopovat a? k pravěkym skalním rytinám v Tanum. V roce 1994 byly zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO.

Zvlá?tní postavení má ve ?védsku malí? John Bauer, ktery na po?átku 20. století ilustroval soubor národních pohádek Mezi sk?ítky a trolly (Bland Tomtar och troll). S jeho zvlá?tními melancholickymi kresbami se identifikovaly celé generace ?véd? a staly se tak sou?ástí národního vědomí. Nejvyznamněj?ími ?védskymi portrétisty byli Alexander Roslin a Anders Zorn. Sou?ástí hnutí Arts and Crafts byl Carl Larsson, jeho dílo ovlivňuje ?védsky design a? do sou?asnosti. Karikaturami proroka Mohammeda proslul Lars Vilks. K nejvyznamněj?ím ?védskym architekt?m pat?í Erik Gunnar Asplund.

Největ?í ?védskou galerií je Národní muzeum ve Stockholmu, kde se nachází kolem 16 tisíc maleb a soch. Moderní umění je soust?eděno p?edev?ím v Muzeu moderny na ostrově Skeppsholmen v centru Stockholmu.

Do světa se ji? zna?ně roz?í?ilo povědomí o specificky ?védském estetickém (a ?ivotním stylu) zvaném lagom. Ten ovlivňuje zvlá?tě pr?myslovy design, módu a architekturu. Lagom lze p?elo?it zhruba pojmem ?tak akorát“. Je protěj?kem dánského stylu hygge. Stojí na úspornosti, nezdobnosti, minimalismu.

Film

Re?isér Ingmar Bergman

V oblasti umění filmového mezi nejslavněj?í evropské re?iséry pat?í Ingmar Bergman. Alf Sj?berg získal v roce 1951 Zlatou palmu v Cannes. V roce 2017 ho dokázal napodobit Ruben ?stlund a sv?j úspěch zopakoval v roce 2022. Roy Andersson získal v roce 2014 Zlatého lva na festivalu v Benátkách. Jan Troell vyhrál Zlatého medvěda na Berlinale roku 1968. Bo Widerberg si z Berlínského festivalu p?ivezl St?íbrného lva za nejlep?í re?ii. Sven Nykvist má dva Oscary za nejlep?í kameru.

Za prezentací skupiny ABBA stál re?isér Lasse Hallstr?m, ktery se později do?kal i dvou oscarovych nominací (1985, 1999) a v roce 1987 Zlatého glóbu pro nejlep?í zahrani?ní film. Cenu Oscar získal dokumentarista Malik Bendjelloul. Ke známym tv?rc?m pat?í Lukas Moodysson. D?le?itym tv?rcem éry němého filmu byl Victor Sj?str?m.

Bergmanovy filmy proslavily herce Maxe von Sydowa ?i Erlanda Josephsona. Známymi se staly here?ky Greta Garbo, Ingrid Bergmanová, Ann-Margret ?i v posledních letech herec Stellan Skarsg?rd. Naopak v evropském filmu, zejména ve Felliniho Sladkém ?ivotě, se prosadila Anita Ekbergová. Dolph Lundgren je typickou hvězdou ak?ních snímk?.

V modelingu a mezinárodních soutě?ích krásy se prosadila Victoria Silvstedtová.

Média

Sídlo Sveriges Television ve Stockholmu

Největ?ím deníkem v zemi je levicovy bulvár Aftonbladet. Jeho konkurentem je rovně? bulvární a spí?e liberální deník Expressen. Největ?ími seriózními deníky jsou Dagens Nyheter a Svenska Dagbladet. Oba hlavní vysílatelé, televizní Sveriges Television a rozhlasovy Sveriges Radio, jsou od roku 2019 placeni ze státního rozpo?tu a mají kvazi-ve?ejnoprávní postavení. První terestrická soukromá televize TV4 za?ala vysílat v roce 1990 a je stále největ?ím konkurentem ve?ejnoprávním kanál?m SVT1 a SVT2. Specifickym rysem ?védského mediálního prostoru je p?eva?ující liberálně-levicová orientace ?védskych noviná??. Badatelé Univerzity v G?teborgu nap?íklad zjistili, ?e 41 procent ?védskych noviná?? podporuje Stranu zelenych, zatímco ve ?védské ve?ejnosti má podporu jen 12 procent. Podobně 15 procent ?védskych noviná?? podporuje krajně levicovou V?nsterpartiet, která má ve ve?ejnosti podporu jen pětiprocentní. Naopak jen 14 procent ?urnalist? podporuje sociální demokracii, její? podpora je v populaci dvojnásobná a je?tě markantněj?í je rozdíl u největ?í pravicové strany Moderata samlingspartiet, jí? podporuje 34 procent ?véd?, ale jen 14 procent noviná??.

Památky

Drottningholmsky palác

K nejvyznamněj?ím ?védskym architektonickym památkám pat?í Drottningholmsky palác nacházející se na ostrově Lov?n v jeze?e Malar, na p?edměstí Stockholmu. Od roku 1981 je soukromou rezidencí ?védské královské rodiny, v roce 1991 byl zapsán na seznam Světového dědictví. V?echny dal?í ?védské architektonické památky na seznamu jsou bu? architekturou lidovou (zdobené farmy v H?lsinglandu, kostelní měste?ko Gammelstad), nebo industriální (?elezárny Engelsberg, rádiová stanice Grimeton). Na seznamu jsou i některá celá města: hanzovní město Visby a p?ístavní město Karlskrona.

Kalmarsky zámek

Ov?em ve ?védsku jsou i jiné vyznamné stavby vyhledávané turisty. Barokní Drottningholmsky palác je oficiálním sídlem královské rodiny. U jezera M?laren na jihu st?edního ?védska, v obci Str?ngn?s, asi 60 km západně od Stockholmu, se nachází renesan?ní zámek Gripsholm, zalo?eny Gustavem I. Vasou. V Kalmaru je ope?ováván místní Kalmarsky zámek, kde kdysi vznikla Kalmarská unie. Nejvyznamněj?í sakrální stavbou ve ?védsku je gotická katedrála v Uppsale, do roku 1620 korunova?ní místo ?védskych král? (od té doby tuto funkci plnila katedrála svatého Mikulá?e ve Stockholmu) a také místo posledního odpo?inku Gustava I. Vasy. Nejvíce ?védskych panovník? je ale poh?benych v jiném chrámu, v Riddarholmskyrkanu ve Stockholmu. Jedním z nejstar?ích velkych kostel? je katedrála v Lundu.

Stockholmská radnice

Z historistních staveb 19. století pat?í k nejvyznamněj?ím novorománská Stockholmská radnice nebo budova Severského muzea na stockholmském ostrově Djurg?rden, kde se nachází i populární muzeum pod otev?enym nebem Skansen, je? dalo jméno v?em podobnym muzeím na světě, a ?ada dal?ích muzeí (nap?. námo?ní Muzeum Vasa). ?védsko p?eje i modernistickym experiment?m, k odvá?nym stavbám pat?í nap?íklad pr?kopnická hala Avicii Arena (d?íve Globen) ve Stockholmu otev?ená roku 1989 nebo mrakodrap Turning Torso v Malm?.

Chloubou technického stavitelství je most p?es ?resund spojující od roku 2000 dánské hlavní město Kodaň se ?védskym p?ístavním městem Malm? nebo ?landsbron.

Kuchyně

Související informace naleznete také v ?lánku ?védská kuchyně.

Kn?ckebr?d

Tradi?ní gastronomické speciality jsou ryby a plody mo?e, ale t?eba i sobí a hovězí maso. Mnoho tradi?ních jídel také souvisí se ?védskymi oslavami a svátky.

Mezi speciality pat?í renstek (sobí steak s brusinkami a se smetanovymi bramborami), k?ttbullar (masové kuli?ky s brusinkami a brambory nebo salátem z ?ervené ?epy s majonézou), makka (druh oblo?eného chleba), sm?ra br?d (chléb s máslem). Na severu ?védska je velmi oblíbena pochoutka z fermentovanych sle?? surstr?mming (silně zapáchající, v sudech kva?ení sledi). Podávají se bu? s chlebem a máslem, nebo va?enymi bramborami a cibulí.

U ?véd? nejbě?něj?í sva?ina, ale dokonce i oběd, sm?ra br?d je p?ipravován s va?enymi malymi krevetami, va?enym vají?kem a majonézou nebo s rostbífem a ?ervenou ?epou. Gravad lax (marinovany losos, ?asto podávany s koprem, podává se ?asto jako p?edkrm). R?kt lax (uzeny losos), fisksoppa (rybí polévka s trochou majonézy, chlebem s máslem a salátem, existuje spousta r?znych druh?, ale nejbě?něj?í je s raj?aty a lehce pikantním ko?ením, nebo se smetanou), sm?rg?sbord (doslova bufet, my ho ozna?ujeme jako ?védsky st?l, tzv. brunch).

Vzhledem k vysoké imigraci do ?védska z r?znych zemí je zejména v ji?ním ?védsku a Stockholmu spousta etnickych restaurací. Celkově jsou ?védové zvyklí jíst exotická jídla, ale také italská, ?ecká nebo ?panělská.

Sport

Gert Fredriksson

?védové se prosadili i v mnoha sportovních odvětvích. ?est zlatych olympijskych medailí má kanoista Gert Fredriksson, ?ty?i ly?a?i Sixten Jernberg, Gunde Svan a Thomas Wassberg a jezdec na koni Henri Saint Cyr, t?i zlaté mají krasobrusla? Gillis Grafstr?m, st?elci Vilhelm Carlberg, Alfred Swahn a Oscar Swahn, kanoistka Agneta Anderssonová, rychlobrusla? Tomas Gustafson, ly?a? Marcus Hellner, zápasníci Ivar Johansson a Carl Westergren a o?těpa? Eric Lemming.

Ve ?védsku je bezesporu nejvíce roz?í?eny florbal ve kterém ?védská mu?ská florbalová reprezentace a ?védská ?enská florbalová reprezentace vládnou celému světu. Jejich bilance na v?ech 12 uskute?něnych mistrovstvích světa je a? k neuvě?ení. Mají dohromady 8 zlatych a 4 st?íbrné medaile a to znamená, ?e se ?védsko na v?ech 12 ?ampionátech dostalo do finále, podobné vysledky mají i ?eny. Mezi nejslavněj?í osobnosti ?védského florbalu pat?í Kim Nilsson, Alexander Galante Carlstr?m nebo Alexander Rudd.

Tenisová legenda Bj?rn Borg

Bj?rn Borg pat?í k nejlep?ím tenist?m historie. A? ukon?il kariéru v pouhych 25 letech, vyhrál pětkrát Wimbledon a celkem 11 grandlamovych turnaj?. Také Stefan Edberg a Mats Wilander vzorně reprezentovali ?védskou tenisovou ?kolu, oba si takté? p?ipsali wimbledonské vítězství, Edberg dvakrát, Wilander jednou. Thomas Johansson vyhrál Australian Open. Ingemar Stenmark sebral mnoho úspěch? ve sjezdovém ly?ování, jeho kolegyně Anja P?rsonová je desetinásobná mistryně světa. Kent Andersson je dvojnásobnym mistrem světa v závodech silni?ních motocykl?. Cyklista G?sta Pettersson vyhrál Giro d'Italia. Boxer Ingemar Johansson byl profesionálním mistrem světa v tě?ké váze. Annika S?renstamová pat?í k nejúspě?něj?ím golfistkám historie, Jan-Ove Waldner má podobné postavení ve stolním tenisu.

Golfistka Annika S?renstamová

Velmi populární je ve ?védsku hokej. ?védská hokejová reprezentace, ?asto zvaná ?tre kronor“, dvakrát vyhrála olympijsky turnaj (1994, 2006) a jedenáctkrát mistrovství světa. K nejznáměj?ím ?védskym hokejist?m pat?í Peter Forsberg, Mats Sundin, Daniel Sedin, Niklas B?ckstr?m, Nicklas Lidstr?m, Daniel Alfredsson nebo Henrik Zetterberg. Do vyběru nejlep?ích hrá?? 20. století za?adila Mezinárodní hokejová federace B?rje Salminga. ?védsko má té? ?adu vynikajících gólman?, o tuto reputaci se zaslou?ila branká?ská hokejová ?kola GDI. Mezi úspě?né ?védské hokejové branká?e pat?í Henrik Lundqvist, Viktor Fasth, Jonas Gustavsson.

Zlatan Ibrahimovi?

?védská fotbalová reprezentace dosáhla největ?ího úspěchu na mistrovství světa v roce 1958, kde vybojovala st?íbrnou medaili. Krom toho na světovém ?ampionátu získala dva bronzy (1950, 1994), t?etí místo je té? jejím nejlep?ím vysledkem na mistrovství Evropy (1992). Zlatan Ibrahimovi? je z?ejmě nejslavněj?ím ?védskym fotbalistou.

?védská házenká?ská reprezentace mu?? ?ty?ikrát vyhrála mistrovství světa (1954, 1958, 1990, 1999) a ?ty?ikrát mistrovství Evropy (1994, 1998, 2000, 2002). Na olympiádě brala ?ty?i st?íbra. Magnus Wislander byl v roce 2000 vyhlá?en nejlep?ím házenká?em 20. století. Mia Hermanssonová-H?gdahlová byla vyhlá?ena nejlep?í házenká?kou světa pro rok 1994.

eSport

?védsko je jedna z nejúspě?něj?ích zemí ve h?e Counter-Strike: Global Offensive

• známé CS:GO tymy: Ninjas in Pyjamas, Fnatic
• známí CS:GO hrá?i: Christopher "GeT_RiGhT" Alesund, Patrik "f0rest" Lindberg, Olof "olofmeister" Kajbjer

Věda a ?kolství

Alfred Nobel

?védsko je tradi?ní ba?tou p?írodních, exaktních a technickych věd. Svěd?í o tom jména badatel?, jakymi byl fyzik Alfred Nobel, zakladatel moderní biologie Carl Linné, zakladatel moderní chemie J?ns Jacob Berzelius, tv?rce Celsiovy stupnice Anders Celsius, zakladatelé spektroskopie Johannes Rydberg a Anders Jonas ?ngstr?m, objevitel kyslíku, dusíku a wolframu Carl Wilhelm Scheele ?i objevitel lithia Johann Arfvedson. Vyzkum radiace vedl Rolf Sievert, proto je po něm pojmenována její jednotka v soustavě SI. Axel Fredrik Cronstedt objevil nikl, Johan Gottlieb Gahn mangan, Per Teodor Cleve holmium a thulium, Carl Gustaf Mosander lanthan, erbium a terbium. Teorii funkcí vyznamně rozvinul matematik G?sta Mittag-Leffler. Zakladatelem moderní teorie integrálních rovnic byl Erik Ivar Fredholm, fraktál?m se věnoval matematik Helge von Koch, autor známé Kochovy vlo?ky, harmonické analyze Lennart Carleson, teorii lineárních parciálních diferenciálních rovnic Lars H?rmander. Hmotnost Merkuru a Venu?e odhadl astronom Johan Oskar Backlund, rotaci galaxií zkoumal Bertil Lindblad. Do dějin zoologie se zapsal Carl Jakob Sundevall, do těch botanickych Adam Afzelius, Carl Peter Thunberg ?i Carl Adolf Agardh. Studium li?ejník? zakládal Erik Acharius. Pr?kopníkem chemie byl Torbern Bergman. V?estrannym renesan?ním u?encem a otcem ?védské vzdělanosti byl Olaus Rudbeck. Odst?edivku a parní turbínu vynalezl Gustaf de Laval, na vyvoji faxu se podílel Harry Nyquist, Gideon Sundback vynalezl zdrhovadlo.

Nobelista Arvid Carlsson

Nobelovu ceny za fyziku získali Gustaf Dalén, Hannes Alfvén, Manne Siegbahn a Kai Siegbahn, za chemii pro Svante Arrhenius, Hans von Euler-Chelpin, Theodor Svedberg, Arne Tiselius a Tomas Lindahl, za fyziologii pro Ulf von Euler, Sune Bergstr?m, Torsten Wiesel, Bengt I. Samuelsson, Ragnar Granit, Allvar Gullstrand, Hugo Theorell a Arvid Carlsson. ?iroce diskutovaná je té? Kaluza-Kleinova jednotná teorie pole, jejím? spoluautorem je ?véd Oskar Klein. ?védské ob?anství měla i rakouská fyzi?ka Lise Meitnerová, která vyznamně p?ispěla k vyzkumu ?těpení atomovych jader.

Prvním a dosud jedinym ?védskym kosmonautem se stal Christer Fuglesang. Dobrodruh Salomon August Andrée zahynul p?i pokusu dosáhnout severního pólu v balónu.

Emanuel Swedenborg

V oblasti humanitních a sociálních věd byl vlivny ?véd filozof a teolog Emanuel Swedenborg. Ve 20. století se d?le?itym p?edstavitelem analytické filozofie stal Georg Henrik von Wright. Politolog Rudolf Kjellén zavedl pojem geopolitika, politicky filozof Erik Gustaf Geijer proslul jako zastánce liberalismu. Bertil Ohlin a Gunnar Myrdal získali Nobelovu pamětní cenu za ekonomii, Myrdalova man?elka, sociolo?ka a politi?ka Alva Myrdalová, získala Nobelovu cenu za mír za sv?j boj za odzbrojení. Celosvětové známosti dosáhly knihy psychiatra Axela Muntheho. V posledních letech na sebe upozornil svymi názory na umělou inteligenci a transhumanismus filozof Nick Bostrom.

?védsko má jednotny vzdělávací systém, ktery koordinuje univerzitní a odborné studium s programy ?kol druhého stupně. Existuje povinná ?kolní docházka od 7 do 16 let. Od 3. t?ídy se vyu?uje angli?tina a později se p?idává něm?ina nebo francouz?tina. Ji? v 7. t?ídě si ?áci mohou ?áste?ně volit skladbu p?edmět?.

Uppsalská univerzita

Ve ?védsku p?sobí t?ináct univerzit, z nich? nejstar?í je v Uppsale (zalo?ena roku 1477). V ?anghajském ?eb?í?ku, ktery tradi?ně hierarchizuje nejlep?í vysoké ?koly na světě, má ?védsko (k roku 2021) dvě univerzity v první stovce. Nejvy??í presti? má Institut Karolinska, ktery je ?eb?í?kem vyhodnocen jako 42. nejlep?í univerzita na světě. Institut se ov?em specializuje vyhradně na léka?ství, a je tak nejkvalitněj?í léka?skou ?kolou v Evropě. Druhou nejkvalitněj?í ?kolou ve ?védsku má byt Stockholmská univerzita (74. na světě). Velmi roz?í?ené a kvalitní je vzdělání dospělych v rámci denních, ve?erních, dálkovych i domácích kurs? a na lidovych univerzitách.

Ve Stockholmu jsou v prosinci ka?doro?ně udělovány Nobelovy ceny.

Odkazy

Reference

V tomto ?lánku byl pou?it p?eklad textu z ?lánku Schweden na německé Wikipedii.

Literatura

• ?TěPáN, Ji?í. ?védsko. Praha: Libri, 2010. ISBN 978-80-7277-464-7. 
• ?TěPáN, Ji?í. ?eskoslovensky exil ve ?védsku v letech 1945–1989. Univerzita Hradec Králové: Bohumil NěMEC – VEDUTA, nakladatelství a vydavatelství, 2011. ISBN 978-80-86829-76-0. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu ?védsko na Wikimedia Commons
• Téma ?védsko ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo ?védsko ve Wikislovníku
• Kategorie ?védsko ve Wikizprávách
• (anglicky) CIA. Sweden - The World Factbook [online]. Dostupné online. 
• Zastupitelsky ú?ad ?R v Stockholmu. ?védsko( souhrnná teritoriální informace) [online]. Businessinfo.cz. Dostupné online. 
• (anglicky) Sweden [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. 

Autoritní data

Biblio: dfe028fd-2642-4bb8-aaec-32be15dcbed0, c066aa66-ff98-4b09-b409-91084233d189 NKC: ge134629 BIBSYS: 90570098 BNE: XX451526 BNF: cb15238534f (data) CiNii: DA00990252 GND: 4077258-5 HDS: 003371 KulturNav: d19b250b-170b-4d6f-b010-5cb9d6233628 LCCN: n79021184 LNB: 000060526 MBAREA: 23d10872-f5ae-3f0c-bf55-332788a16ecb NARA: 10035835 NDL: 00571513 NLA: 35534191 NLI: 987007554811405171, 987007313084505171 SELIBR: 163435 SUDOC: 026401606 TDV?A: isvec UKPARL: kPhtiHZn VcBA: 494/14606 VIAF: 159364209, 311574554, 133243592, 172149294332280521859 WorldCat Entities: E39QbtfRmFKpvRPQrQfjc7kBGB

Portály: ?védsko